
"Archiv není jen vyndávání a zandávání not," říká důrazně Pavlína Landová, energická mladá pracovnice archivu České filharmonie. O práci v této instituci od začátku velmi stála a je na ní vidět, s jakým nadšením ji vykonává.
Ono "vyndávání a zandávání" not pro hráče orchestru je samozřejmě součástí její práce, ale zdaleka ne jedinou nebo hlavní. "Naším cílem je vybudovat moderní pracoviště otevřené také veřejnosti, které by informovalo o historii orchestru, jeho hráčích i dobovém kulturním kontextu," prohlašuje Pavlína Landová. Archiv České filharmonie, instituce s více než stoletou tradicí, sídlí v podzemí Rudolfina, takže byl v roce 2002 ohrožen povodněmi. "Stihly se odstěhovat krabice do této výšky," naznačuje výšku zhruba 70 centimetrů, "a právě tady se hladina vody zastavila." Díky prozíravosti tak byly zachráněny cenné dokumenty a povodně vlastně přispěly k tomu, aby se zjistilo, jak na tom archiv je. "Objevily se při té příležitosti například plány Rudolfina a cenné fotografie, o nichž se nevědělo - péče o dokumenty byla dost zanedbaná," vysvětluje muzikoložka. "Od povodní to manko doháníme, zpracováváme postupně celý fond." K tomu slouží moderní počítačová databáze, který jednou - zatím jde o hudbu budoucnosti - bude možno používat online. Zjistíte, kolikrát Ančerl dirigoval Mou vlast, co se hrálo v libovolné sezoně, kdy poprvé vystoupil u orchestru který sólista, kdy měla daná skladba premiéru, kdy naposled se nějaká kompozice hrála a podobně.

I když slovo archiv zní tak trochu zaprášeně a ospale, na pracovišti České filharmonie vládne ruch. "V běžném sezonním provozu musím zajistit, aby hráči dostali na pult správné noty stejného vydání jako dirigent, konzultuji s dirigenty a koncertními mistry případné úpravy." Občas je to prý náročné, například sehnat konkrétní vydání Brucknerovy symfonie přesně podle požadavků dirigenta dá práci. Nebo situace, kdy jsou hráči zvyklí hrát léta z jednoho vydání a najednou dostanou na pult jiné. "Cílem je, aby na první zkoušce měli všichni správný materiál," shrnuje moje průvodkyně.
Často jí na stole zvoní telefon a návštěvník koncertu má dotaz. "Ptají se na konkrétní skladbu, její obsazení, okolnosti vzniku, historii orchestru a podobně."
Teď už z malé kanceláře směřujeme do suterénu, kde se všechny položky, které jsem v počítači viděla virtuálně, fyzicky nacházejí. Zajímá mě, jaké poklady archiv filharmonie ukrývá. "Musím
