Hlediště se čtyřmi pořadími mělo 1250 míst a zahajovacím představením byla Verdiho Aida . Jedním z ředitelů divadla byl také známý dirigent Lovro von Matačič. Z operních pěvců, kteří zde působili, bych například uvedl barytonistu Vladimira Ruždjaka. Z Rijeky se asi po třech hodinách jízdy autem severovýchodním směrem dostaneme do hlavního města Chorvatska Záhřebu. Ten se může také chlubit honosnou operní budovou z dílny výše jmenovaných architektů. Císařem Františkem Josefem I. byla slavnostně otevřena 14. listopadu 1895. Nachází se ve středu prostorného náměstí. Vnější velmi členitá fronta je tvořena novorenesančními a barokními prvky. Prostorné hlediště v novobarokním slohu, tvořené třemi pořadími, má kapacitu 1200 návštěvníků. V prvním patře je napříč budovou umístěn veliký, bohatě zdobený foyer, z jedné strany lemovaný sloupovím. Divadlo je zachováno v nezměněné původní podobě. Rozsáhlou rekonstrukcí prošlo samozřejmě technické zázemí a pod divadlem i pod částí náměstí byly vybudovány rozsáhlé prostory pro diváky, zkušebny a sklady. Záhřebský operní soubor, který měl vždy pěvce vysoké úrovně, často hostuje v zahraničí. U nás jsme jej měli možnost poznat asi před pětadvaceti lety na scéně Národního divadla. Ze záhřebské opery vzešla známá sólistka Metropolitní opery Zinka Milanov, působila zde také řada našich umělců, například Oskar Nedbal.
Pochází odtud i dirigent Nikša Bareza, který v nedávné době působil také u nás. Přibližně šest set kilometů jihovýchodně leží bulharská Sofie, kde bylo vybudováno podle návrhů vídeňských stavitelů Národní divadlo Ivana Vazova. V tomto divadle byl zahájen provoz v roce 1907. Samotná stavba s hledištěm o třech pořadích, které pojme asi tisíc diváků, nebyla dlouho v provozu. Po sedmnácti letech vyhořela a po několika letech rekonstrukce získala velmi pozměněný architektonický vzhled, což je nejlépe patrné na publikovaných dobových pohlednicích. Jevištní část byla zvětšena a modernizována.
Pouze interiéry byly obnoveny v původním novobarokním slohu. Za druhé světové války bylo divadlo opět poškozeno. Ve městě pak byla postavena a v roce 1954 otevřena nová větší operní budova, do které operní soubor přesídlil. Původní helmerovské divadlo bylo v sedmdesátých letech rekonstruováno do svého původního stavu před požárem a slouží činohře. V sofijské opeře působila dříve také řada českých umělců, kupříkladu pěvkyně Kristina Morfová. Roku 1912 zde byla poprvé v Bulharsku uvedena Prodaná nevěsta . Bulharský operní soubor byl vždy „dodavatelem“ slavných operních pěvců, jako byl Nikolaj Gjaurov nebo Anna Tomova-Sintow.
