sobota, 7. prosinec 2002

Anja Silja ještě nekončí

Napsal(a) 

Anja Silja ještě nekončí Anja Silja ještě nekončí
Její zářijová třetí návštěva v Praze symbolizovala utěšující pohlazení v nešťastných dnech ničivých srpnových záplav. Jedna z nejváženějších dam současné opery - legendární finsko-německá mezzosopranistka ANJA SILJA vyjádřila na benefičním koncertu v Národním divadle svůj soucit povzbuzení městu, které miluje.

V 26 letech se představila našemu publiku poprvé poprvé na Pražském jaru v roce 1966, kdy zpívala za řízení Jaroslava Krombholce s mimořádným úspěchem titulní roli ve Straussově opeře Salome ; režisérem byl Karel Jernek. Silja udivovala dokonalostí zpěvu, výrazu a pohybu. Jevištní interpretaci s ní připravil pro mezinárodní kreace Wagnerův vnuk Wieland, její pozdější manžel. Tehdejší kritika ji provázela například slovy: "Pěvecký výkon mladé, půvabné sopranistky je obdivuhodně založen na kontrapunktu jejího chlapeckého zjevu a dráždivě dekadentní role, na působivosti vášnivé síly Straussovy hudby a Siljina chladu. Posluchač obdivuje světle křehký hlas až skleněné průzračnosti a city zhoubné touhy, které ji ovládají. [...] Siljina Salome odhodila veškerou vulgárnost a drastičnost. V provedení není výbušnou sopkou, ale straussovskou Lolitou, která uvádí muže do šílenství a nakonec zaplatí smrtí svou první erotickou touhu..."

Pěvkyně brzy objevila hloubku a originalitu Janáčka a stala se vášnivou propagátorkou jeho oper. Vytvořila nezapomenutelné postavy v Její pastorkyni , Katě Kabanové a Věci Makropulos . Praha ji podruhé uvítala v roce 1996, kdy sugestivně prezentovala úlohu Kostelničky. Tuto roli provedla Anja Silja v minulé sezoně s obrovským ohlasem na festivalu v Glyndebourne.

Při zářijové krátké návštěvě Prahy mimo jiné řekla: "Jela jsem do Prahy s nesmírným citovým rozechvěním a obavami, abych toto nádherné město nalezla ještě ve stavu, jak jsem k němu kdysi přilnula. V Glyndebournu jsem si totiž často vzpomínala na svoje vystoupení v metropoli České republiky, jejíž kultura je mi obzvlášť blízká. V anglické inscenaci Její pastorkyně zpívám postavu Kostelničky, kterou jsem si zamilovala. Zpívám ji v češtině, protože jen tak lze Janáčkovu tvorbu opravdu prožít a pochopit. Mým mužským partnerem je tenorista Štefan Margita v roli Laca. Skvělou inscenaci v Glyndebourne nastudoval Jiří Kout. V listopadu a v prosinci tohoto roku ji několikrát uvedeme v koprodukci s Deutsche Oper na Bismarckově třídě v Berlíně. Jsem ráda, že se zde znovu pokloním Janáčkově hudbě, která zaujímá ojedinělé místo v dějinách hudby a v české tvorbě je naprostým fenoménem."

V Berlíně jsem zaslechl, že prý hodláte ukončit svou operní uměleckou dráhu. Je to pravda? "Nynější závazky mi to ještě nedovolují. Podepsala jsem již smlouvy na čtyři roky dopředu. Rozhodně chci ještě potvrdit svůj intimní vztah k Janáčkově hudbě v roce 2004, kdy bude svět vzpomínat 150. výročí skladatelova narození. Jeho opery řadím mezi nejpřednější v hudebně dramatické literatuře a ráda bych jimi ještě potěšila pokud možno co nejvíce lidí."

Která operní díla v současné době studujete? "Pro milánskou La Scalu připravuji Dialog karmelitek od Poulenca a koncertní díla Arnolda Schönberga. Janáčkova hudba mě však bude provázet až do konce mojí umělecké kariéry."

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.