středa, 9. leden 2002

Alfred Lion - Otec Blue Note

Napsal(a) 

Alfred Lion a Francis Wolff Alfred Lion a Francis Wolff
Při rozhovorech s přáteli, kteří bývají i z řad hudebníků, často narazím na problém, že přesně nevědí, kdo že je to vlastně v hudebním byznysu producent. Tato funkce bývá často mylně považována za paralelu producenta filmového, jehož hlavním úkolem je zjednodušeně řečeno hlídat rozpočet a náklady při výrobě filmu. Hudební producent je běžně spojován s představou chlapíka, který pouze sedí a poslouchá při natáčení ve studiové režii. Není to tak docela pravda. Producent stráví mnoho času přípravou natáčení i postprodukcí celého projektu. Při natáčení desek může být role producenta částečně obdobná jako u filmu, to znamená, že připravuje rozpočet, objednává studio a zvukaře, hudebníky, aranžmá, rozpis not, mastering a podobně. Většina velkých producentů ale plní ještě podstatně důležitější funkci, která je obdobná spíše významu filmového režiséra. Podílí se na celkové koncepci alba, na výběru repertoáru, na tvůrčím procesu nahrávání a také může částečně určovat marketingovou strategii. I když hlavním je vždy umělec, producent je ten, kdo může celému projektu výrazně pomoci. Také však - pokud je zahleděný do sebe a snaží se příliš prosadit své ego, může celý projekt pohřbít. Dobrý producent by měl zastávat tři funkce: 1) vést umělce jako filmový režisér; 2) pozorovat a radit jako konsultant; 3) provokovat a povzbuzovat jako katalyzátor tvůrčího procesu. Porozumět všem těmto rolím - a co je důležitější, umět v pravou chvíli přejít z jedné do druhé - dělá dobrého producenta. Někteří umělci potřebují mnohem více produkci jednoho ze zmíněných typů, než těch ostatních, ale producent musí být vždy připraven oscilovat mezi nimi tak, aby tvůrce neustále stimuloval k co nejlepšímu a nejoriginálnějšímu výsledku.

Zejména ti z tvůrců, kteří jsou sami i producenty svých nahrávek se často ptají, zda-li je producent opravdu potřeba. Ne každý umělec chce producenta, a samozřejmě: ne každý ho potřebuje. Naopak obvyklým argumentem proti produkci samotných interpretů bývá jejich neschopnost být objektivní a mít nadhled nad vlastní tvorbou. Ale jak řekl před lety zpěvák a producent Daryll Hall: "Kašlete na objektivitu a udělejte subjektivně nejlepší desku jakou dokážete!" Určitě existují případy, kdy odstup není to nejdůležitější. Zpravidla experimentující umělci raději pracují bez korekce svých nápadů někým jiným. Existuje ale i spousta tvůrců, kteří jsou ponořeni do svých hudebních nápadů a nechtějí se zatěžovat například technickými problémy natáčení. Pro ty je pak funkce producenta pomocí. Jisté je, že producent musí být především dobrý psycholog. Každý interpret vyžaduje individuální přístup. Někdo potřebuje chválit, někdo naštvat. Producentovou úlohou je snažit se ve sterilním prostředí studia vytvořit co nejpříjemnější tvůrčí atmosféru. K tomu, a nebo naopak pro zklidnění vášní ve studiu bývá dobrým pomocníkem smích, který odlehčí napětí a zmenší stres a uvolní atmosféru při natáčení. Producent se stává jakýmsi prostředníkem mezi umělcem a posluchačem. Musí vědět, kdy má tvůrce pošťouchnout a naopak, kdy ustoupit do pozadí a dát mu tvůrčí prostor, kdy podpořit a kdy kritizovat. To je ta nejdůležitější a zároveň nepostižitelná část toho, co dělá dobrého producenta. Nejdůležitější pro producenta je získat interpreta plně na svojí stranu - mít jeho absolutní důvěru. Pokud umělec vnímá producenta jako nepřítele, jako otroka komerce a ignorance, nemůže nikdy mezi nimi vzniknout tolik potřebná uvolněná tvůrčí atmosféra. Samozřejmě na určité úrovni budou vždy stát proti sobě, protože zatímco umělec se snaží tvořit, producent se musí snažit vytvářet produkt, který bude úspěšný na trhu.

V současné době již nemusejí úspěšné nahrávky vznikat pouze v těch nejkvalitnějších studiích, navíc změna nahrávacího prostředí je také jednou z možností, jak uvolnit atmosféru při natáčení. Dobrá hudba může vzniknout v nejnepředstavitelnějších prostředích - v obývacích pokojích, kuchyních, garážích, ale i v jeskyních, kaňonech, chrámech a podobně. Producent hraje také velkou úlohu při takzvané postprodukci nahrávky. Zatímco interpret po skončení natáčení už zase střídá pódia v klubech nebo na stadionech, producentovi začíná těžká postprodukční práce. V dřívějších dobách to nebylo nic složitého. Šlo pouze o sestavení správného pořadí skladeb a provedení tzv. masteringu, čili vytvoření matrice, ze které se pak v továrně lisovaly desky. S rozvojem vícestopého natáčení a později s digitalizací nahrávek se sice postprodukční práce zrychlila, jenže nabídla i mnoho nových možností. V současné době, kdy se již točí i do počítačů, není problém vytvořit nepřeberné množství míchaček nahrávky. Problém naopak je, kterou z nich vybrat na desku. Digitální technika umožňuje provést nepostřehnutelnou výměnu sóla z jedné nahrávky do druhé, umožňuje dělat drobné rytmické nebo i intonační úpravy. Producent však musí snímek uhlídat, aby nevznikl sterilní, byť dokonalý útvar. Stále musí mít na zřeteli, aby se k posluchači dostal co nejživější záznam interpretova umu. Leckdy je lepší ponechat v nahrávce nějakou chybičku či nedokonalost, pokud má nahrávka tu správnou atmosféru. Někteří jazzoví puristé mají pocit, že jakákoli manipulace, opravování, popřípadě vícestopé nahrávání nemají v jazzu co dělat, že i studiová nahrávka má být natočena najednou v daném okamžiku - že prostě není slušné podvádět posluchače. Jenže natáčení ve studiu nemá za úkol suplovat záznam koncertu. Studiová nahrávka nemá být dokumentem, ale tvůrčím počinem. Studio by mělo být interpretovi a producentovi tím, čím je malíři paleta: například mixáží nahrávky může vzniknout rozdílná orchestrace, může být ovlivněna dynamika, mohou být vytvářeny stále nové zvukové plochy. I nepatrná změna tempa nahrávky vyvolává v posluchači nové asociace. Každou takovou změnou pak je vytvářen nový obraz, vyprávěn posluchači nový příběh. A úkolem producenta je vybrat podle jeho názoru ten nejlepší, za kterým si bude umělec plně stát. Je zcela jisté, že i v dalším miléniu budou zajímavé nahrávky vznikat za pomoci konsultanta, poradce, terapeuta, aranžéra, skladatele, zvukového tvůrce a přítele v jedné osobě, kterému se stále bude říkat producent .

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.