Švédské orchestry opět vítají posluchače, dostatek prostoru je zajištěn

Na rozdíl od ostatních tří skandinávských zemí zvolilo Švédsko – mimo jiné jediný ze čtyř skandinávských států, kde je předsedou vlády muž, vůdce švédské sociálně demokratické strany Stefan Löfven – zcela jiný přístup k řešení koronavirové krize.

Školy, restaurace a kavárny zůstaly otevřené, a vláda spoléhala při uplatňování bezpečnostních odstupů a různých hygienických předpisů v podstatě na zodpovědnost občanů. Někteří odborníci však kritizovali tento přístup jako nebezpečný experiment s lidskými životy. I když samotná Světová zdravotnická organizace navrhla do budoucna právě tento model, už na začátku dubna podepsalo více než 2 000 švédských lékařů, vědců a profesorů petici, která vyzývala ke zpřísnění restrikcí. Počet úmrtí v zemi s více než 10 miliony (jen o něco málo víc než ČR) se brzy začal nebezpečně zvyšovat, a benevolentní přístup skutečně začal ukazovat trhliny. I když vláda posléze sáhla k ochraně rizikových skupin, nepodařilo se jí zabránit zavlečení nákazy například do domovů pro seniory.

Hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell hájil dlouhodobě názor, že strategie, kterou Švédsko zvolilo ve srovnání s jinými zeměmi, je nejudržitelnější. 3. června však přiznal, že počet úmrtí v zemi je příliš vysoký a že by bývalo lépe zavést hned zpočátku přísná epidemiologická opatření. „Kdybychom se potýkali se stejnou nemocí a měli o ní takové znalosti, jaké máme teď, přijali bychom opatření někde na půl cesty mezi přístupem Švédska a zbytkem světa,“ uvedl tento celosvětově citovaný odborník. Zvolený benevolentní přístup však zřejmě zmírnil dopad epidemie na ekonomiku země. Zatímco hrubý domácí produkt celé Evropské unie se podle odhadu statistického úřadu Eurostat po zmrazení provozu v členských zemích v důsledku koronavirové krize propadl o 3,3 procenta, což je nejvýraznější pokles od začátku měření v roce 1995 (a například v Británii klesl o celých 20 procent!), švédská ekonomika – jak vyplývá údajů švédského statistického úřadu z 29. května – v letošním prvním čtvrtletí navzdory šíření koronaviru mírně vzrostla.


„Pokud se týká orchestrální hudby, jinde v Evropě byla řada slavných orchestrů
zredukována na hrstku hráčů, kteří statečně přinášeli publiku živou hudbu online.
Ve Švédsku jsou povoleny větší skupiny, s předepsaným odstupem mezi hráči;
různé orchestry – ač hrály bez publika – těžily z těchto výhod
a byly proto během pandemie schopné pokračovat v provozu.“


Jak se vyvíjela situace v zemi na poli hudby? Operní scény a koncertní sály ve Švédsku byly brzy uzavřeny. Královská švédská opera (Kungliga Operan) uzavřela provoz do 12. června; ačkoliv scéna nemohla během jarní sezony uvítat publikum přímo v divadle, nabízela prostřednictvím digitální platformy Operan Play tři živá vysílání týdně, a každou sobotu celovečerní představení. A jak zdůraznila Birgitta Svendén, generální ředitelka Královské švédské opery, bylo „velmi důležité plánovat do budoucnosti a věřit realitě po koronaviru.“

Během pouhých několika týdnů zaznamenalo švédské školství obrovský rozvoj digitální techniky a výuka fungovala do velké míry na dálku. Za účelem zpřístupnění uměleckých forem dětem, mládeži a všem školám ve Švédsku bylo na Operan Play zveřejněno několik představení, doplněných digitálními průvodci pro učitele; tyto průvodce zorganizovalo jedno z oddělení scény, Young at the Opera. „S Operan Play můžeme konečně přivítat v Královské švédské opeře všechny děti ve Švédsku,“ sdělila na stránkách scény Anna Karinsdotter, umělecká ředitelka Young at the Opera. „Snažíme se vytvořit zábavný a poutavý vizuální formát pro děti ve věku od 6 do 10 let, který mohou pedagogové použít jak přímo ve třídách, tak během digitální výuky.“ Mezi díly, jež dala Královská opera k dispozici, jsou Orlando (s novou hudbou Johana Ramströma smíšenou s Händelem a Vivaldim) a dílo Örjana Anderssona na téma Orfea a Eurydice.

Přípravy na digitální verzi tradičního koncertu Švédské královské opery ke státnímu svátku 6. června v parku Haga, foto Kungliga Operan

Podzimní sezonu začíná scéna 27. srpna, a na programu je, kromě populárních děl jako Carmen, Rigoletto, Tosca a různých baletů, také Prima Donna, první opera z pera populárního britského zpěváka a milovníka opery Rufuse Wainwrighta; příběh o divě a nenasytné potřebě publika jí jak tleskat, tak se jí vysmívat, inspirovala Maria Callas. Opera měla premiéru na Manchester International Festivalu v roce 2009, a od té doby již byla uvedena na řadě scén. A v říjnu vystoupí v Královské opeře švédská mezzosopranistka Anne Sofie von Otter v oratoriu La Passion de Simone; hudbu k dílu o francouzské filozofce židovského původu Simone Weil, která formulovala radikální představy o základních potřebách jednotlivců i společnosti jako celku, složila finská skladatelka Kaija Saariaho (libreto napsal francouzsko-libanonský autor Amin Maalouf). 

Pokud se týká orchestrální hudby, jinde v Evropě byla řada slavných orchestrů zredukována na hrstku hráčů, kteří statečně přinášeli publiku živou hudbu online. Ve Švédsku jsou povoleny větší skupiny, s předepsaným odstupem mezi hráči; různé orchestry – ač hrály bez publika – těžily z těchto výhod a byly proto během pandemie schopné pokračovat v provozu. Ačkoliv veřejné akce byly pozastaveny po celou jarní sezonu, nové podmínky vedly i ve Švédsku ke vzniku různých digitálních platforem, které umožnily poslech koncertů místních orchestrů všude v zemi i v zahraničí. Tak například Gothenburg Symphony Orchestra uspořádal šest živých koncertů na své platformě GSOplay – dva v dubnu a čtyři v květnu (na prvním květnovém koncertě byla mimo jiné i Dvořákova Serenáda pro smyčce). Digitální sezona skončila 15. května koncertem věnovaným všem postiženým a těm, kteří v těchto těžkých dobách zápasí se situací. Všechny koncerty na GSOplay byly zdarma.

Koncert řady GSOplay, Gothenburg Symphony Orchestra diriguje Santtu-Matias Rouvali, foto GSO

Největší orchestr v zemi, Royal Stockholm Philharmonic (Kungliga Filharmoniska Orkestern) vystupoval od začátku dubna každý týden na podiu až s 40 hudebníky, a nabízí pravidelné živé koncerty na svých webových stránkách, na Facebooku a na digitální platformě Konserthuset Play. Orchestr byl založen v roce 1902; budova koncertní síně Konserthuset z roku 1926, ve švédském neoklasickém stylu, je jednou z nejznámějších budov ve Stockholmu, a je domovem orchestru od téhož roku. Na tehdejší dobu byla kapacita síně (1 770 míst) ojedinělá; v budově se koná každý rok přes 200 koncertů, a od jejího otevření se zde koná každoročně 10. prosince i slavnostní vyhlášení Nobelovy ceny. Jak mi napsal 9. června Stefan Forsberg, ředitel Královské filharmonie a koncertní síně Konserthuset, koncerty orchestru sklidily během koronavirové krize „ohromnou diváckou odezvu“: od poloviny března do začátku června se počet posluchačů online zvýšil o víc než 300 %. „Zpětná vazba byla ohromující, s poznámkami jako ‚jste jediným světlem v temnotě koronaviru‘ nebo ‚V průběhu dějin hudba vždy přebírala při útěše lidstva vedoucí roli – děkuji, že jste to během Covidu-19 pro nás a pro svět udělali‘.

Jak se členové orchestru během vystoupení řídí pravidly bezpečnostního odstupu? Je nutný speciální plán, jak hudebníky na podiu sesadit? „Ano, vytvořili jsme konkrétní plán, podle kterého všichni hudebníci sedí od sebe ve vzdálenosti 2 metrů, do hloubky i do šířky,“ sdělil mi Stefan Forsberg. Trvalo jen pár hodin a všichni umělci, včetně špičkových mezinárodních sólistů a dirigentů jako Janine Jansen, Nina Stemme, Martin Fröst a Alan Gilbert, kteří s námi v tomto období spolupracovali, toto nové uspořádání plně přijali.

Dodržuje orchestr nějaká doporučení vědy – například co se týká polohy dechových nástrojů a žesťů? Vedení orchestru a jednotliví hráči studovali různé dostupné vědecké zprávy s velkým zájmem, a „výsledkem je, že jsme jeviště poměrně podstatně rozšířili, takže mezi žestěmi/dechy a strunnými nástroji je dostatek prostoru. Funguje to velmi dobře, a v současné době jsme schopni přivítat na pódiu 65 hudebníků.“ Orchestr je tak jediný ve Skandinávii, který hraje v tak vysokém počtu. Pokud jde o repertoár, nejprve jsme rozdělili našich 105 hudebníků do dvou menších orchestrů, a zaměřili se na repertoár vhodný pro orchestr této velikosti – Haydn, Mozart a raný Beethoven, ale mohli jsme hrát i jiná díla, jako Wagnerovy Wesendonck Lieder, Coplandův klarinetový koncert a další. Nyní jsme přidali o trochu větší symfonie, jako je Schumannova č. 1, která uzavře naši jarní sezonu.

Švédská Královská filharmonie a Janine Jansen, foto Yanan Li

Přirozeným důsledkem omezení cestování byl fakt, že na koncertech účinkoval větší počet švédských umělců, než by tomu bylo za normálních okolností. Ve Švédsku, a konkrétně ve Stockholmu, žije mnoho umělců světové třídy, a Královská filharmonie byla „obdařena možností s nimi během tohoto období velmi často spolupracovat; publikum to opravdu ocenilo. Hrál orchestr víc švédské hudby než obvykle? „Uvedli jsme velké množství švédské komorní hudby, která vzbudila dost pozornosti, a to i v mezinárodním měřítku. Například britský deník The Guardian ocenil skladbu téměř neznámé švédské skladatelky.“ Elfrida Andrée (1841–1929), jejímž učitelem byl dánský skladatel Niels Gade, byla průkopnice hned na několika polích: jako skladatelka, jedna z prvních profesionálních varhanic ve Švédsku a první telegrafistka v zemi. K jejím skladbám patří nejen komorní skladby jako klavírní kvartet, který provedli 17. dubna tři koncertní mistři orchestru a klavírista Martin Sturfält v rámci programu na Facebooku nazvaného Digital Soup Concert (Koncertní digitální polévka), ale i opera Fritiofs Saga (1899, na libreto Selmy Lagerlöfové), několik děl pro orchestr včetně dvou symfonií, a dále klavírní trio, klavírní kvintet, dva smyčcové kvartety, skladby pro housle (včetně sonát) a pro klavír, dvě švédské mše, sborová balada Snöfrid a různé písně. Její dvě varhanní symfonie se hrají dodnes. Mimochodem, všichni hráči dbali na předepsaný odstup mezi nástroji. „Skladba je skutečný objev,“ napsala 20. dubna recenzentka listu Flora Willson. „Její tři věty ukazují skladatelčinu naprostou kontrolu nad použitými prostředky; hudební gesta jsou odvážná, textury subtilní, a interpretace je také radost: plnokrevná intenzita v průběhu celé skladby.

[spvideo]https://www.youtube.com/watch?v=L0xLKmP-atg[/spvideo]

A zatímco mnoho jiných evropských orchestrů nemá zdaleka představu o tom, kdy budou moci znovu nabídnout veřejné koncerty s účastí publika, Královská filharmonie začala provoz 4. července. Naše letní sezona začíná výstavami a pěti komorními koncerty denně, s hudebníky z našeho Young Artist Programme,“ dodal později Stefan Forsberg. V tuto chvíli můžeme uvítat najednou 50 diváků, a připravit koncertní sál v souladu s předpisy. Vstup je volný, a i když začínáme v malém, opravdu se těšíme, že můžeme publikum opětovně přivítat.

Sdílet článek: