Sobota 31. 10. 2015
Včera jsme měli volný den. Jedna skupina hrála fotbal ve Fukuoce, druhá, větší navštívila industriální Kokuru – opět byly výlety, nakupování či postel. Odpočinek už opravdu všichni potřebovali, program je velmi náročný.
Dnes jsme přelétali zase do Tokia – první skupina letěla z Kokury (vyjížděli jsme už v 7 ráno) a druhá skupina z Fukuoky. Před chvílí jsme se sešli v hotelu Tokio Dome, který má 43 pater, stojí vedle obrovské horské dráhy a vypadá jako jedno velké obchodně-kulturní centrum. V současné době jsou tu kromě České filharmonie například sportovní týmy nebo účastnice Miss International. Zatímco v ostatních městech moc ne-Asiatů nepotkáváme, Tokio je v tomto ohledu jiné. Ale například jídlo vybíráme často i tak naslepo, protože překlady do angličtiny nejsou moc běžné.
Japonci se o nás starají skvěle. Například nám převážejí kufry, abychom je s sebou nemuseli zbytečně tahat, nezápasili s místem v dopravních prostředcích a zbytečně se nezdržovali při odbavování či po příletech – každá minuta odpočinku navíc je pro nás dobrá. Visačky s našimi jmény a s barevným rozlišením podle toho, kde kdo bydlí, jsme dostali hned po našem příjezdu. V hotelích je pokaždé určeno místo sběru kufrů a v domluvený čas, po našem příjezdu na další hotel, nám je pěkně srovnají podle abecedy, abychom se zbytečně nezdržovali při hledání.
Posílám také fotku z hotelového pokoje – v každém hotelu je na každém pokoji pro hosty připravené kimono různých barev a vzorů.
Za chvíli vyrážíme na první zkoušku s Daniilem Trifonovem. Suntory Hall je zase vyprodaná (zatím byly vyprodané všechny sály). Dnes hrajeme Vltavu, Rachmaninovův klavírní koncert a Čajkovského Symfonii č. 5.
Předchozí díl zápisků zde.
