Všem malým a velkým bojovníkům aneb Jak přežívala norská kultura v uplynulých měsících

Sedmadvacátého května přiznala norská premiérka Erna Solberg v televizním projevu, že na začátku koronakrize propadla panice. „Řadu rozhodnutí jsem pravděpodobně přijala ze strachu,“ připustila. Celostátní karanténa byla vyhlášena 12. března a přijatá opatření byla, jak řekla premiérka, „ta nejrozsáhlejší, která obyvatelstvo země zažilo v době míru“.

Restrikce zahrnovaly uzavření škol, posiloven a barů, a veřejná shromáždění byla omezena na maximálně pět občanů. O den později zavedlo Norsko zákaz vstupu na letiště v Oslu. 16. března bylo opatření rozšířeno na všechny hranice Norska, a vstup do země byl zakázán všem cizincům. Mimořádně krásná norská příroda vyzývá k pobytu na horách v zimě i v létě, a pobřeží země k vodním sportům. Od 19. března však bylo místním občanům dokonce zakázáno zdržovat se na jejich chatách mimo jejich domovské obce, aby se tak zabránilo zatěžování zdravotnické infrastruktury na venkově. Po vypuknutí krize byla v zemi zrušena i březnová cvičení NATO.

Norsko brzy vyvinulo rozsáhlý testovací program a odborníci věří, že právě díky jeho kapacitě dokázala země udržet nákazu pod kontrolou. V zemi o 5,4 milionech dosáhl do 21. června počet úmrtí 244, a ačkoli to je téměř desetkrát víc než 28, počet úmrtí na Slovensku (tedy co do počtu obyvatel srovnatelné země), je to dvacetkrát míň než v sousedním Švédsku – 5 053 (počet obyvatel 10 097 524, čili srovnatelný s Českou republikou, kde byl počet obětí nemoci do téhož dne 336). Norský ministr zdravotnictví proto již 6. dubna oznámil, že epidemie byla „pod kontrolou“. Některé restaurace byly znovu otevřeny, ačkoliv počet zákazníků uvnitř musel být omezen, a musela být mezi nimi dodržena předepsaná vzdálenost. Přestože školy a univerzity začaly otevírat od 27. dubna, velké kulturní i jiné akce jsou zakázány až do září; nezaměstnanost v zemi značně vzrostla a je zřejmé, že ekonomický dopad situace bude v Norsku vážný.

Sál Norské opery v Oslo, foto Erik+Berg

Koncem května se vlády Dánska a Norska dohodly na opatřeních ohledně cestování – od 15. června mají občané Dánska povolen vstup do Norska bez povinnosti následné karantény, zatímco turisté z Norska mohou vstoupit do Dánska, pokud si již rezervovali ubytování na dobu nejméně šesti dnů.

Jak se vyrovnávaly se situací během karantény norské kulturní organizace?

Tak jako všechna divadla, i hlavní operní scéna v zemi, Den Norske Opera v Oslu, byla uzavřena 12. března; po následující čtyři úterý však scéna pořádala koncerty prostřednictvím Facebooku a jejích vlastních webových stránek. Mezi díly na programu byly například výňatky z opery, na kterou se místní diváci velmi těšili, Mistři pěvci norimberští. Původně měla scéna znovu otevřít 15. června, další informace však nejsou k dispozici.

Do boje proti koronaviru se v Norsku zapojila i Filharmonie Bergen: 9. dubna uveřejnil orchestr na svém kanálu BergenPhiLive skladbu Kjempeviseslåtten („Ballad of Revolt“), již nahrál každý člen orchestru doma na iPadu; skladba pak byla upravena a spojena do jediného videa. Autor skladby, norský skladatel Harald Sæverud (1897–1992), žil v Bergenu a s orchestrem kdysi úzce spolupracoval; dílo napsal jako protest proti nacistické invazi Norska během druhé světové války, a věnoval ji „všem malým a velkým bojovníkům“. I Bergenská filharmonie věnovala nahrávku „všem malým a velkým bojovníkům“, tentokrát těm, kteří bojovali proti koronaviru. A 9. duben nebylo náhodné datum – Norsko bylo v roce 1940 obsazeno právě toho dne.

 

[spvideo]https://vimeo.com/405767957[/spvideo]

 

Filharmonie Bergen (Bergen Filharmoniske Orkester) je světově uznávaný symfonický orchestr s bohatými dějinami: jeho začátky sahají až do roku 1765. Od podzimu 2015 je jejím šéfdirigentem Angličan Edward Gardner, jeden z nejtalentovanějších dirigentů své generace; za posledních pět let již vedl orchestr na mnoha mezinárodních turné, včetně uznávaných vystoupení v Londýně, Berlíně, Mnichově a Amsterodamu.

4. června se orchestr vrátil na pět koncertů do koncertní síně Grieghallen, zatím bez diváků; koncerty byly přenášeny na BergenPhiLive. Na programu byli nejen Haydn, Schumann a Grieg, ale i Delius, Vaughan Williams, Stravinský a Britten. Dva koncerty 15. června (na nichž účinkoval také u nás dobře známý klavírista Leif Ove Ansdnes) byly obzvláště důležité, neboť šlo o oslavu Griegových narozenin, a téhož dne byla rovněž v zemi zrušena většina omezení během karantény. Na programu byl proto pouze Grieg (Pochod ze scénické hudby ke hře Sigurd Jorsalfar, Lyrické kusy a Klavírní koncert).

Zatímco například i orchestrální hudebníci ve Švédsku vystupují veřejně již od začátku července, i když zatím jen pro malé publikum, v Norsku ovlivní koronavirová krize podle posledních zpráv hudební život až do konce léta. Mezi neustále se zvyšujícím počtem zrušených akcí byl, vzhledem k vládnímu příkazu omezení větších shromáždění, také skvělý Rosendal Chamber Music Festival (6.–9. srpna). Jeho zakladatelem je Leif Ove Andsnes a festival – v krásném, odlehlém prostředí na západním pobřeží Norska – má skutečně unikátní atmosféru.

Festival se koná se v areálu zámeckého sídla ze 17. století u fjordu Hardanger; přes jeho odlehlost vzkvétalo sídlo po staletí a komnaty domu jsou zaplněny krásnými obrazy a historickým nábytkem z celé Evropy, včetně funkčního klavíru značky Pleyel z roku 1860. Není divu, že čtyřdenní festival je velmi žádaný a všechny letošní koncerty již byly vyprodány dlouho dopředu. Zrušení festivalu bylo proto ranou pro diváky z mnoha zemí i pro hudebníky, kteří však obdrží 20 % honorářů a byli již pozváni k vystoupení v roce 2022. Beethovenovský program bude co nejblíže původnímu programu na rok 2020, a vedení již pilně plánuje program festivalu na rok 2021.

Koncertní sál Riddersalen v Rosendalu, foto Brekke & Strand

Leif Ove Andsnes byl „hluboce zarmoucen“, že se hudebníci za stávající situace nebudou moci v Rosendalu letos v létě setkat. „Pro umělce na volné noze nastaly nyní těžké časy,“ napsal, ale naštěstí on a vedení dokázali „najít řešení, aby Rosendal letos v létě nebyl zcela umlčen, a co je důležitější, aby světová premiéra nového díla Mariuse Neseta proběhla i za změněných okolností.“ Tato nová skladba norského skladatele a saxofonisty bude nyní zachována jako hlavní bod jediného programu festivalu, na němž bude také Beethoven, v rámci oslav 250. výročí skladatele. Program, v němž vystoupí norští umělci včetně Andsnese a Neseta, bude natočen a vysílán na kanálu festivalu jako dárek pro diváky.

Utrpěly i jiné druhy hudebních akcí v Norsku, například Bergen Festival (Bergenfest), jeden z nejstarších popových a rockových festivalů v zemi. Bergenfest, v srdci historického města Bergen, již běží víc než 25 let, a od svého založení přivítal řadu populárních umělců z celého světa. Malý komorní festival v Trondheimu se však v tomto roce uskuteční – doba jeho konání spadá naštěstí pro pořadatele i diváky na konec září.

Sdílet článek: