Jeden den v dánské Opeře aneb Jak zní hudba z javorového jádra

Pokud patříte mezi milovníky opery a zároveň rádi cestujete, možná jste již zavítali do dánské metropole a zamířili přímo do monumentální nové budovy zdejší Královské opery v Kodani. Ta si už čtrnáct let od svého vzniku zasluhuje právem pozornost díky svým architektonickým, potažmo akustickým kvalitám. Je jedním z těch míst, kde se vyplatí na cestě do hlediště k vašemu sedadlu zpomalit a pokochat se podívanou předcházející vašemu opernímu výběru (a že je z čeho vybírat i v Kodani!).

S obdivem budovy zvané jednoduše Opearen (dánsky „Opera“) můžete začít z dálky cestou podél kanálu, ať už pěšky nebo stylově přívozem či na kole. Budova, která se dnes tyčí impozantně na kodaňském vodním břehu, se však málem netyčila vůbec. Když totiž v roce 2000 nabídl dánský magnát Arnold Peter Møller zafinancování její výstavby, reakcí dánského státu bylo nejprve váhavé „ne“. Nejspíš není divu – vidina vysokých nákladů na chod opery a kapacita 1700 sedadel na malý dánský národ, který už dvě operní scény ve svém hlavním městě tou dobou měl, by nejspíš na chvíli zastavil každého. O podobu Operaen, která byla slavnostně otevřena 15. ledna 2005, se zasloužil nejen hlavní architekt projektu Henning Larsen, ale právě i hlavní sponzor budovy Møller. Ten navštěvoval několik let přední světové operní sály, aby si zjistil všechna pro a proti a všechna nejvíce a nejlépe, s architektem Larsenem konzultoval akustiku, materiály, design. Veskrze důkladná účast s luxusním výsledkem. Ten je patrný hned po vstupu do budovy. Jako byste se ocitli v muzeu tak skvostném, že se vám tají dech, ačkoliv v ní není ani jeden exponát. Operaen je sama o sobě exponátem hodným třiceti minut pozornosti, které se zde zpravidla poskytují formou přestávky během představení. Čas dostačující na korzování prostorem vkusným a vzdušným, ne nepodobným pařížské Opéra Bastille. Doménou mramorového foyer jsou tři obrovské třpytící se lustry, jejichž autorem je islandský umělec Olafur Eliasson. Stěny z javoru oddělující hlavní sál od zbytku budovy připomínají svým tvarem kulaté jádro. Vzhled téměř kosmický. Za javorovou stěnou se diváci usazují do tmavě modrých sedadel, které také spoluvybíral Arnold Peter Møller. Komfort tedy zaručen. Vysoko nad hledištěm strop osázený plátky zlata. Jeviště je skryté za oponou, jejíž struktura díky použitých vizuálním efektům působí trojrozměrně.

 , foto Egon Gade & Christian Als / kglteater.dk

Ve středu 2. října se za oponou skrývalo provedení Rossiniho Lazebníka sevillského, které se zařadilo po svém dvousezónním úspěchu i do letošního programu. Dánský divadelní režisér Martin Lyngbo pojal svůj operní debut originálně ve stylu černobílé němé grotesky – němé naštěstí jen ve smyslu symbolickém. Ochudit se totiž o pěvecké výkony sólistů (nikoliv sboru, ten byl z provedení vyškrtnut) by byla v tomto případě škoda. Koloraturní a živelná Rosina (Anna Kasyan), pěvecky i herecky svěží Almaviva (Ruzil Gatin), Figaro s výrazným barytonovým hlasem a talentem pro komickou roli (Luthando Qave), Doktor Bartolo (Per Bach Nissena) i ostatní se zhostili svých rolí dokonale. K mé velké radosti se sólisté do jednoho ukázali být i výsostnými herci. Komickými, hybnými, v prostoru i čase přítomnými. Dánský orchestr pod vedením italského dirigenta Vincenza Milletariho hrál skvěle. Sečteno a podtrženo: Režie – originální zpestření. Sólisté – čirá radost. „Milletariho“ orchestr – milé překvapení. Akustika – dokonalost, jakkoliv dána 6. řadou uprostřed parteru.

Lazebník sevillský byl skvělou podívanou a doporučení si zaslouží. Přeci jen mě však zamrzelo zjištění, že mě o necelé dva týdny míjí hudební událost sezony, jejíž význam jistě překročil dánské hranice a rozprostřel se přinejmenším v evropském měřítku. Královská opera v Kodani totiž uvedla v neděli 13. října premiéru opery Snedronningen (Sněhová královna) skladatele Hanse Abrahamsena. Premiéra jeho opery bude událostí sezony mj. proto, že se jedná o jeho vůbec první operu. Pokud se vám pozdává Abrahamsenovo dílo Schnee, potěší vás jeho Snedronningen o to více. Svým kompozičním charakterem a zvukovostí totiž na Schnee přímo navazuje. Divákům se chystá v podobě nové opery velkolepá podívaná se světelnými efekty, severským příběhem, basbarytonovou Sněhovou královnou a Abrahamsenovou sférickou hudbou, pro účinkující představuje dílo výzvu jakou jen soudobá hudba dokáže. Rytmicky náročná kompozice se v den mé návštěvy Operaen zkoušela poprvé s orchestrem, dvěma dirigenty (každý pro jeden z celkových dvou rytmicky odlišných partů partitury probíhajících zároveň), každopádně už bez kalkulaček, které byly potřeba na začátku, jak mi prozradila vedoucí castingu Fraziska M. Kaiser. A důležitá informace pro Abrahamsenovy obdivovatele, kteří se do Dánska tento rok jistojistě nedostanou – opera se od 21. prosince 2019 uvádí také v provedení Bayerische Staatsoper v Mnichově.

 , foto Egon Gade & Christian Als / kglteater.dk

Tedy Abrahamsen v operní premiéře. Takovou událost by příznivci soudobé hudby mohli Kodani závidět samu o sobě. Ale jedna a jedna jsou dvě a závist je tu na místě ještě o trochu více – letos představí Královská opera ještě jeden tuzemský soudobý operní titul uvedený poprvé v roce 2000 v Old Stage (Stará scéna). The Handmaid`s Tale Poula Ruderse v koprodukci se San Francisco Opera zpracovává příběh, který proslavil už v původní literární podobě od Margaret Atwood, světově pak jako televizní seriál (diváci HBO vědí). Premiéra v Operaen proběhne 1. května 2020. I v následující sezoně 2020/21 se mohou diváci Operaen těšit na soudobou dánskou operní premiéru – autor a titul však bude oznámen až na jaře 2020. Královská opera prezentuje tuzemské autory (standardnější i soudobé) s takovou péči vlastně dlouhodobě. Každý rok od svého vzniku uvádí minimálně jeden dánský operní titul a tak se v průběhu let dočkala svého provedení díla jako Maskarade či Saul a David Carla Nielsena, Lulu Friedricha Kuhlaua, Král a maršál Petera Arnolda Heiseho ad.

Nejen soudobými radovánkami je živa letošní sezona Operaen. Celkem se chystá provedení jedenácti operních titulů (minulou sezonu to bylo osm, tu příští je naplánováno dvanáct) a ve výběru se počítá i s tradičnějším repertoárem – mimo Lazebníka sevillského rozhodně stojí za zmínku Carmen v režii Barrie Koskyho. Postupně se také vrací dvě linie zdejší opeře velmi blízké – wagnerovský a straussovský repertoár. Oba jsou publikem Královské opery oblíbené, oba sedí charakteru skandinávského orchestru i sboru. Richard Wagner se letos vrací v podobě poloscénického Tristana a Isoldy (premiéra 27. října 2019), Richard Strauss pak provedením Ariadny na Naxu (od 31. března 2020). Z barokního repertoáru na letošní sezonu vyšel Orfeo Claudia Monteverdiho, jehož provedení se však uskuteční na Staré scéně.

 , foto Egon Gade & Christian Als / kglteater.dk

Stejně pečlivě jako svému standardnímu publiku se Královská opera věnuje i tomu budoucímu. Před třemi lety vznikl dnes již úspěšný program pro diváky pod 30 let – Young at the Opera (Mladí v opeře). Ten za snížené vstupné zve na vybrané operní tituly už třetí sezonu a zaplňuje prostranství okolo Operaen nesčetným počtem bicyklů, na kterých přijíždějí ve velké večerní mladí milovníci opery. Letos se mohou mladí těšit na Traviatu a Trubadúra Giuseppe Verdiho a Rudersův Příběh služebnice. Druhá a novější programová perlička Královské opery se objevuje letos poprvé. Pod názvem Insight Events se skrývají rozsahem hodinové naučné pořady pro diváky se zájmem o téma opery, jejího vzniku i procesu nastudování a provádění. Jedním z titulů, kterým se letos bude možné podívat za oponu, je Abrahamsenova Sněhová královna.

Kdo letos v programu kodaňské opery nezískal svůj prostor vůbec? Český skladatel. V minulosti se dánskému publiku v Operaen už představily Věc Makropulos (2006) a Příhody lišky Bystroušky (2014) Leoše Janáček a Dvořákova Rusalka (dokonce dvakrát, v letech 2007 a 2013). Ty další třeba čeká štěstí v nadcházejících sezonách.

Sdílet článek: