úterý, 2. červen 2015

Den slezských varhan na Janáčkově máji

Napsal(a) 

Pavel Rybka, foto JM Pavel Rybkafoto: JM

Pozoruhodný program nabídl hudební festival Janáčkův máj. V jediném nedělním odpoledni proběhly čtyři varhanní koncerty, každý v jiném kostele v podání různých varhaníků. Pro zájemce byl přistaven autobus, který transportoval účastníky mezi jednotlivými kostely. Program byl živě přenášen Českým rozhlasem Vltava, autentickou atmosféru z jednotlivých kostelů však přenést nelze, o to se bude snažit tato recenze. Každý koncert byl vytříbeně moderován varhaníkem Jaroslavem Tůmou.

Varhanní maraton začal v nejstarší stavební památce Ostravy – kostele sv. Václava. Varhany, jež byly po rekonstrukci kostela v letech 1998 – 2004 (stávající nástroj firmy Gebrüder Rieger z počátku 20. století už byl ve špatném technickém stavu) pořízeny, nejsou novým nástrojem. Byly transferovány z kostela sv. Mikuláše ve Vlkovicích u Fulneku, kde již neplnily svoji funkci. Varhany mají jeden manuál, pedál a celkem 12 rejstříků (9 v manuále a 3 v pedále) a ačkoli jsou poměrně malé, poskytují jemný, líbezný zvuk vhodný pro interpretaci staré hudby.

Trio barokní hudby, foto JM Trio barokní hudbyfoto: JM

V kostele sv. Václava se představilo Trio barokní hudby, které tvoří Tomáš Thon (varhany), Dušan Foltýn (hoboj) a Pavel Hromádka (trubka). V poměrně pestrém programu zazněla hudba H. I. F. Bibera, G. F. Händela, J. Segera, W. Corbeta, P. J. Vejvanovského a dalších autorů. Biberova Sonáta č. 4 C dur pro trubku, hoboj a varhany hned na počátku přinesla zásadní problém, jímž byla dynamická nerovnováha jednotlivých nástrojů. Trubka piccola bohužel značně převyšovala hoboj a při vzájemné souhře jej překrývala. Celistvěji vyzněly kompozice sólové či dueta. Vynikající byla Segerova Fantasie durch alle Tonnarten zejména barevným souladem hoboje a varhan. Také Baletti pro tabula in C pro trubku a varhany skladatele P. J. Vejvanovského byla rovněž vrcholem prvního koncertu. Varhany kostela sv. Václava jsou zvukově velmi komorní, avšak jejich barevné rejstříky jsou lahodné a prioritně vhodné k sólovým skladbám a menším komorním tělesům.

V závěru trio pokřtilo za asistence Jaromíra Javůrka svou novou nahrávku Baroque music across Europe. Bohužel se tak stalo během hromadného odchodu diváků, kteří se po skončení programu museli přesunout na další koncertní místo (na přesun bylo vyhrazeno 30 minut). Bylo by vhodnější, příště pokřtít krásný nový titul umělců při časově méně stresující optimálnější příležitosti.

Hlučín - kostel sv. Jana Křtitele, foto JM Hlučín - kostel sv. Jana Křtitelefoto: JM

Barokní kostel v Hlučíně pochází ze 14. století a je zasvěcen sv. Janu Křtiteli. Jedná se o jednu z nejstarších sakrálních památek v širokém okolí s čistě barokním mobiliářem. Varhany, jež byly v nedávné době zhotoveny, jsou koncipovány v barokním duchu. Nástroj má rozsah do tříčárkovaného f, pedál a 24 znějících rejstříků, které naplňují interiér kostela sytým, bohatým zvukem. Ač bylo záměrem varhanářů postavit varhany v pseudobarokním stylu, zhotovili nástroj, který zvukově vyhovuje i hudbě romantismu (viz Mendellsohn) a také některým komorním dílům 20. století (Ebenova Partita)

Druhým interpretem dne slezských varhan byl Petr Rajnoha, který vedle koncertní činnosti od září také zastává post ředitele Církevní konzervatoře v Opavě. Rajnoha představil slohově rozmanitý repertoár sahající od baroka po raný romantismus. J. K. Kuchař známý svým přátelstvím s Mozartem, byl ve své době považován po J. Segerovi za největšího varhanního virtuóza. Kuchařovu Partitu C dur Rajnoha ztvárnil v kontrastní dynamice jako kompozici na rozhraní polyfonní a homofonní faktury. Do raného baroka se Rajnoha vrátil v díle J. P. Sweelincka, který je vnímán jako nejvýznamnější nizozemský varhanní skladatel barokní instrumentální hudby. Swellinckovy Variace na píseň Unter den Linden grüne jsou příjemným dílem, jehož bezmála cembalový charakter přináší zajímavé barvy a invenční motivickou a figurační práci s melodií. Rajnohovo pojetí variací bylo vkusně barevné a vytříbeně rejstříkované. Zaujalo také Bachovo chorální zpracování O Lamm Gottes, unschuldig BWV 656 a závěrečná Mendelssohnova Sonáta č. 4 B dur op. 65. Rajnoha zahrál jako přídavek poslední chorál z Bachovy sbírky Šesti Schüblerových chorálů Kommst du nun, Jesu vom Himmel herunter, BWV 650 v sugestivní zvukovosti.

Petr Rajnoha, foto JM Petr Rajnohafoto: JM

Třetí dějství dne slezských varhan se přeneslo do blízkých Ludgeřovic. Varhany v novogotickém chrámu sv. Mikuláše jsou podle slov Jaroslava Tůmy „skutečným varhanním skvostem“. Nástroj pro nebývale rozsáhlý chrámový prostor byl zhotoven v roce 1932 krnovskou firmou Rieger-Kloss, která ještě do nedávna v Krnově existovala a vychovala řadu pokračovatelů a žáků. Jeden z odchovanců Rieger-Kloss, Robert Ponča, ludgeřovické varhany v roce 2005 zrekonstruoval do současné podoby. Varhany mají velmi bohaté alikvotní rejstříky umožňující interpretaci jak hudby romantické, tak soudobé.

Varhaníkem, který ludgeřovické varhany rozezněl do majestátní zvukovosti, byl Petr Čech. Koncepce jeho recitálu byla od předchozích umělců odlišná. Posluchači vyslechli jen dvě díla, avšak většího rozsahu. J. Klička působil jako profesor varhanní hry na Pražské konzervatoři a napsal řadu rozměrných i drobnějších skladeb v pozdně romantickém stylu. Jednou z nich je také Fantasie na motivy symfonické básně „Vyšehrad“ B. Smetany, kterou Čech velmi přesvědčivě interpretoval. Znamenitá práce s rejstříky, volba barevného odstínění hlavního tématu a dalších témat skladby byla neobyčejně sugestivní. Čech excelentně zahrál také druhou kompozici, jíž byla Lisztova Fantasie a fuga na chorál „Ad nos, salutarem undam“. Velmi náročnou skladbu, kladoucí vysoké technické nároky, zvládl tento varhaník bravurně. Z každého tónu doslova prýštila svrchovaná virtuozita a niterné zaujetí hudbou. Čech si vysloužil okamžitý standing ovation a při odchodu neskrýval své dojetí. Své svrchované interpretační mistrovství sympatický umělec stvrdil přídavkem, kterým byla slavná Toccata ze Symfonie pro varhany op. 42 č. 1 Ch. M. Widora. Toccata, která inspirovala Widorovy následovníky L. Boëllmanna, H. Muleta a M. Dupré, byla nádhernou tečkou za tímto koncertem.

Petr Čech, foto JM Petr Čechfoto: JM

Poslední koncert dne slezských varhan se odehrál na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. Zdejší moderní nástroj umožňuje sice interpretovat stylově různorodý repertoár, ale varhaníci raději dávají přednost historickým nástrojům, jak prozradil v závěrečném slovu Jaroslav Tůma. Na varhany zahrál pedagog Janáčkovy konzervatoře Pavel Rybka. V jeho podání zazněla jediná cyklická kompozice dne: Symfonie pro varhany H dur č. 8 op. 42/4 již zmíněného Ch. M. Widora. Obtížnou symfonii s bohatou proměnou zvukových témbrů a virtuózní stylizací v pedálu provedl Rybka přesvědčivě. Zejména čtvrtou větu ve formě passacaglie (jedná se o nejdelší větu, kterou Widor napsal) zvládl skutečně excelentně.

Kostel sv. Václava v Ostravě, foto JM Kostel sv. Václava v Ostravěfoto: JM

Den slezských varhan se ukázal jako smysluplná hudební akce. Možná toho času na oddech bylo poněkud málo, což takhle začít o něco dřív a rozložit lépe síly? Třeba by i posluchačů na závěrečném čtvrtém koncertu bylo více. Další nutností bude nezahlcovat průběh varhanního dne dalšími doprovodnými akcemi. Nesporným přínosem je stylové pojetí, které přihlédlo nejen k samotné hudbě, ale také k nástrojům a jejich specifikům. Možnost okamžité sluchové komparace jednotlivých nástrojů a individuálních přístupů k varhanní interpretaci je velmi vzácná a nedocenitelná.

Milan Bátor

Profesí hudební pedagog, teoretik a kytarista, vystudoval Janáčkovu konzervatoř a Ostravskou univerzitu v Ostravě. Pochází z umělecké rodiny: bratr David je uznávaným básníkem, teta Božena Klímová patřila k výrazným polistopadovým spisovatelkám, známá byla i přátelstvím s australským prozaikem Alanem Marshallem (Už zase skáču přes kaluže). Zájem o klasickou hudbu jej provází od dětství. Je vášnivým sběratelem a posluchačem nahrávek klasické, jazzové a rockové hudby na nejrůznějších nosičích, jako hudební publicista dosud napsal několik stovek textů uveřejněných v různých českých i zahraničních médiích. Od roku 2017 spolupracuje s Českým rozhlasem Ostrava a Českým rozhlasem Vltava na tvorbě hudebních pořadů. Svůj bytostně existenciální zájem o hudbu ve všech jejích podobách vyvažuje aktivním hraním v komorních uskupeních a kapelách.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.