pátek, 10. srpen 2018

České sbory jsou fenomén. A v Kutné Hoře o ně umí pečovat

Napsal(a) 

, foto Petr Procházka foto: Petr Procházka

Okřídlené spojení „co Čech, to muzikant“ už dnes bohužel neplatí. A když ho občas v zahraničí člověk zaslechne, má potřebu uvádět ho na pravou míru. Tedy upřesnit, že toto rčení platilo hlavně v baroku, klasicismu a možná ještě trochu později. A že vzhledem k úrovni současné hudební výchovy na školách se stává spíš zbožným přáním. Přesto se najdou oblasti hudby, ve kterých jsme v porovnání se světem stále výjimeční. Platí to zejména o amatérské sborové scéně. Členové organizace NIPOS (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu), kteří se o tuto scénu starají, odhadují, že u nás působí kolem 1500 sborů. Od malých pětičlenných ansámblů až po velké, několikavrstevnaté organizace.

A nejde jen o kvantitu, naše sbory se v zahraničí neztrácejí ani co se týče kvality. Máme špičkové dětské sbory, které pravidelně přivážejí tituly z prestižních celosvětových soutěží, což je samozřejmě dobrý předpoklad i pro úspěchy sborů dospělých, smíšených. A přestože v této kategorii nemůžeme konkurovat skvělým sborům z Pobaltí či Skandinávie, většinu Evropy porážíme pravidelně. Ostatně, dva z našich kandidátů při poslední volbě prezidenta pravidelně a dlouhodobě (a oba velmi dobře) zpívají v pěveckém sboru. Jeden z nich se dokonce dostal do druhého kola volby…

, foto Petr Procházka foto: Petr Procházka

Jeden z vrcholů činnosti NIPOSu představuje již tradičně letní týdenní sbormistrovský seminář, kde se zájemci z kruhů studentů oboru sbormistrovství, či již etablovaných sbormistrů, mohou zdokonalit v dirigování, hlasové výchově nebo metodice nácviku. A to vše na konkrétním notovém materiálu, který s sebou přivezou lektoři. Zájem o tento seminář je stále poměrně značný. U většiny amatérských sborů u nás působí lidé, kteří neprošli studiem sbormistrovství či dirigování a podobné příležitosti k rozšíření vzdělání si nenechají ujít. Letos se v Kutné Hoře sešlo kolem 60 účastníků, kteří se vzdělávali u pěti lektorů. Projekt doplňovali přednášky, workshopy a koncert hostujícího souboru. Na závěrečném koncertě se vystřídali jednotliví sbormistři s nastudovaným repertoárem.

Hlavním lektorem byl tentokrát Jaroslav Brych, současný dirigent Kühnova smíšeného sboru a Foerstrova komorního pěveckého sdružení, který také zanechal výraznou stopu v Pražském filharmonickém sboru a dlouhá léta vedl pražský VUS. Když jsem ho pozoroval při práci, občas jsem ho podezříval z čarodějných praktik. Jeho ruce a výraz v obličeji dovedou magicky uhranout sboristy a vést je za tím nejlepším hudebním tvarem. Jako pedagog navíc nepřišel rozdávat dogmatická moudra, ale spíš naslouchal a hledal pro své svěřence formát, který by nejlépe vyhovoval jejich znalostem, možnostem a temperamentu. Pro mne, jakožto lektorského kolegu, bylo setkání s jeho přirozeným a laskavým muzikantstvím jedním z vrcholů hudebního léta.

, foto Petr Procházka foto: Petr Procházka

O hlasovou kulturu a rozezpívání se starala polská sopranistka Monika Hladíková, svou odbornost v oblasti práce s dětskými sbory ukázala Mgr. Eva Ježíková z Valašského Meziřící. Všichni účastníci se také mohli zdokonalovat v taktovací technice u Miloslavy Vítkové. Další z vrcholů kurzu představovalo setkání s Lenkou Pospíšilovou, předsedkyní České Orffovy společnosti. Její nakažlivé improvizačně-pohybové kreace se zdají být bez hranic. Už po dvou minutách práce s ní se začnete nezadržitelně usmívat a po devadesátiminutovém semináři zapomenete na to, že jste tak trochu arytmik, že neumíte improvizovat a preferujete „vážné umění“. Prostě poskakujete, tleskáte, zpíváte, rytmizujete texty, bubnujete a ono to dokonale funguje. A uprostřed toho všeobecného třeštění stojí nenápadná žena s velkýma a hlubokými očima, která jako by držela kouzelnou píšťalu a na těch pár desítek minut nás všechny začarovala ve světě spontánní hudby, kde se i největší bariéry rozplynou. Možná stojí za to zdůraznit, že v Lence Pospíšilové máme světovou hvězdu v oboru pohybově-hudební výchovy, která zde vychovala desítky hudebních nadšenců a kterou nám po celém světě pedagogové závidí.

, foto Petr Procházka foto: Petr Procházka

Závěrem bych rád vyjádřil poděkování organizátorům. Parta kolem NIPOSu také organizuje soutěžní přehlídky a festivaly pro dětské i studentské sbory, vytváří národní databázi pěveckých sborů, nabízí právní a jiné poradenství pro celou tu obrovskou rodinu sbormistrů a sboristů u nás. A pozornost také zaslouží hudební knihovna NIPOS, která je k dispozici online a neustále aktualizuje svou databázi. Najdete v ní noty z mnohých pozůstalostí českých hudebních osobností, nebo třeba soutěžní skladby z mezinárodních festivalů, které jinde nejsou k dostání. A navíc je synchronizovaná s knihovnami po celé republice, takže se pro vypůjčené noty můžete zajít třeba u nás do liberecké knihovny. Všechny tyhle aktivity nám pomáhají udržet kvalitu a rozmanitost sborové scény. Dnes často slýcháme a čteme, že naši kulturu ochráníme tím, že kolem ní postavíme zdi. Tihle lidé uvažují jinak. Uchovávají a zkvalitňují určitý segment české kultury tak, aby byl mezinárodně konkurenceschopný a vyrovnal se s nejnovějšími evropskými či světovými trendy. Za posledních pár let rapidně ubývá českých fenoménů, na které bychom v zahraničí mohli být ještě hrdí. Buďme rádi, že naše amatérské sbory mezi nimi stále zůstávají. 

Čeněk Svoboda

Pochází z Liberce, kde vystudoval Gymnázium F.X. Šaldy, vede od roku 2001 gymnaziální sbor Cum decore, vedl smíšený sbor Ještěd (2007–2013) a od jara do zimy obdivuje krásy Jizerských hor. Zde také potkal prof. Svatavu Šubrtovou, která se ho laskavě ujala jakožto soukromá učitelka zpěvu. V Praze vystudoval obor Sbormistrovství na Pedagogické fakultě ve třídě Marka Valáška. Mezi lety 2004–2016 zde vedl ansámbl staré hudby Collegium 419. V roce 2015 založil vokální ansámbl I Dilettanti. Jako zpěvák se specializuje na interpretaci staré hudby. Je jedním ze zakládajících členů Collegia vocale 1704, v němž působí dodnes. Spolupracuje se soubory Musica Florea, Collegium Marianum, Dresdner Kammerchor, Doulce memoire a dalšími. V současné době také přednáší na Ped. Fakultě estetiku sborového zpěvu a připravuje pořady pro Český rozhlas 3.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.