sobota, 1. červen 2002

Zoltán Kodály / Michail Ippolitov-Ivanov: Tance z Galanty aj. / Kavkazské obrázky

Napsal(a) 

booklet booklet
Reedice nahrávky Královských filharmoniků je zajímavá jako dvojí vzpomínka: na romantický a romantizující zájem o etnické kultury v 19. a na začátku 20. století, a na způsob interpretace folklórem ovlivněných stylizací před padesáti lety. Pokud jde o vybrané snímky, pak mohou sloužit jako učebnicový příklad obého: jak skladby samy, tak jejich interpretace se vyznačují krotkostí a uhlazeností, a to ve zpracování i provedení. Jestliže snímek působí fádně, není to jen vinou skladeb samotných: Kodályho Tance z Galanty , Tance od Maroše i suitu z opery Háry Jánoš lze zahrát ohnivěji, výrazněji, rytmicky pregnantněji. Nepříliš posvěceným Kavkazským obrázkům Ippolitova-Ivanova, které vlastně pouze spoléhají na působivost orientálně zabarvené melodiky, však by nejspíš ani to nepomohlo (i když odmyslíme selhávání ne právě nedůležitých vstupů horny). Oč více hudby a původnosti nabízí ve srovnání s tím dodnes Borodinovy Polovecké tance nebo Korsakovova Šeherezáda. (A pak je tu ještě prapodivná logika, podle níž byla převzata obálka původní LP ke Kodályho profilové desce - totiž maďarská vlajka - a k nahrávce připojena tématika Kavkazu: jako vzpomínka na tatarské nájezdy?).

Vydavatel: Westminster / Universal Music

Stopáž: 74:54

Nahráli: Royal Philharmonic Orchestra, Artur Rodzinski

Body: 2 z 6

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.