neděle, 14. září 2014

Zjasněná noc nad Prahou

Napsal(a) 

Bennewitzovo kvarteto, foto Petra Hajská/Dvořákova Praha Bennewitzovo kvartetofoto: Petra Hajská/Dvořákova Praha

Jednou z linií letošního festivalu Dvořákova Praha je (a doufám, že bude, třeba s jiným dramaturgem, i v dalších letech)  komorní řada. Ne že by se v minulých letech komorní hudbě nevěnovala, ale letos poprvé měla koncepci a svého, řečeno festivalem, kurátora. Byl jím violoncellista Jiří Bárta. Již při oznámení jeho jména se zdálo jako více než pravděpodobné, že se pokusí realizovat v Praze koncept tvůrčí dílny, jak jej několik let velmi úspěšně realizuje v rámci svého festivalu v Kutné Hoře. Skutečně se o to pokusil, i když jen zčásti. Dvořákova Praha mu otevřela hlavně zatím nedostatečně využívaný prostor Anežského kláštera a dala lepší finanční zázemí, takže si mohl dovolit realizovat špičková spojení.  Samozřejmě byl stejně jako v Kutné Hoře velmi aktivním účastníkem. Komorní Dvořákovu Prahu tak poctili svým uměním kromě jeho kutnohorských  favoritů (Konstantin Lifschitz, Chloë Hanslip, Bennewitzovo kvarteto, Terezie Fialová, Jakub Tylman, Ludmila Peterková ad.) i Quatuor Ebène, Vadim Repin, Cuarteto Casals a Komorní orchestr Vídeň-Berlín. (Vznikne někdy podobné sdružení Praha-Bratislava či Praha-Varšava?).  Model, kdy se skladby dostudovávají až na místě a interpreti se musí během několika zkoušek sžít, má svoje výhody i rizika. Po dvou koncertech, které jsem slyšel, mohu napsat, že se to i v Praze téměř dokonale podařilo.

Jiří Bárta, foto Petra Hajská/Dvořákova Praha Jiří Bártafoto: Petra Hajská/Dvořákova Praha
Ve středu 10. září zahájilo Komorní řadu v Anežském klášteru Bennewitzovo kvarteto (Jakub Fišer, Štěpán Ježek, Jiří Pinkas, Štěpán Doležal), jež se snaží dostát přinejmenším evropské elity. Nejdříve zahrálo Smetanův Kvartet č. 2 d moll (skvělý primárius) a potom málo známý Dvořákův Kvartet e moll / H dur, B 19. Smetana nebyl tak drsný a živočišný jako třeba u konkurenčního Pavel Hass Quartetu, byl však detailně propracovaný a obdivoval jsem barevnou homogenitu souboru a technickou zralost. Dvořák byl pro mě příjemným objevem. Nicméně ten, kdo čekal poetiku pozdních děl, byl asi zklamán. Mě však  ryzí romantická hudba, připomínající Brahmse, pozdního Schuberta a chromatismy Francka, dojala. Navíc to bylo špičkové provedení!

O přestávce jsem plánoval, že nazvu tuto reflexi „Kvartetní záře nad Prahou“, na konci večera bylo jasné, že jej musím změnit. Při vší úctě k báječně hrajícím členům Bennewitzova kvarteta bylo provedení Zjasněné noci Arnolda Schönberga Quatuor Ebène (Pierre Colombet, Gabriel Le Magadure, Mathieu Herzog, Raphaël Merlin) a Jiřím Bártou nejsugestivnější, jaké jsem v Praze slyšel a předčilo očekávání. Souhra mezi kvartetisty a „hostujícím“ Bártou byla dokonalá. Skladba samotná je geniální a když se k tomu přidá sugestivní interpretace, posluchače až mrazí. U mě tomu tak aspoň bylo… Mimochodem primárius Pierre Colombet byl pokornou součástí sextetu, což je zcela legitimní a lze takto skladbu prezentovat. Na opačný konec, stejně sugestivní a dokonalý, bych dal dvě provedení: sólově zářící Janine Jansen a její přátele (Brovtsyn, Grosz, Maintz, Rysanov, Thedéen) a nahrávku Artemis Quartetu s členy Kvartetu Albana Berga. Provedení Verklärte Nacht  Quatuor Ebène, violistou Antoinem Tamestitem a Jiřím Bártou je pro mě komorní událostí roku 2014… Rušivým okamžikem večera byl upřímný, leč chaotický úvodní projev Jiřího Bárty. Čin je mu přece jen bližší nežli slovo.

 

Zleva Antoine Tamestit, Mathieu Herzog, Gabriel Le Magadure, Raphaël Merlin, Jiří Bárta, foto Petra Hajská/Dvořákova Praha Zleva Antoine Tamestit, Mathieu Herzog, Gabriel Le Magadure, Raphaël Merlin, Jiří Bártafoto: Petra Hajská/Dvořákova Praha

Metaforická „zjasněná komorní noc“ byla pražským baldachýnem i o den později, kdy ve stejném sále, ale v nokturnovém čase,  zazněly dva zásadní opusy. Pilířem byl opět Quatuor Ebène.  Nejdříve zahrál s Antoinem Tamestitem u nás málo uváděný Mozartův Smyčcový kvintet g moll,  KV 5016,  poté s Jiřím Bártou Schubertův olbřímí Smyčcový kvintet C dur, op. posth 163, D 956. Obé bylo výborné, nicméně budu-li přísný, více jsem si užil Mozarta. Nejenže tvořili kvartetisté a výborný violista jedno tělo, ale bylo to v makro i mikrotektonice  homogenní, domyšlené,  vymazlené. Skvěle vystihli atmosféru skladby, kdy Mozart sice vyšel z poetiky vrcholného vídeňského klasicismu, ale nahlédl do budoucnosti, a zvláštní tanečnost. Vrcholem bylo sordinované Adagio, ryze absolutní hudba, kterou by si ale mohl posluchač vyložit i jako loučení se světem…

Co napsat o provedení Schubertova sextetu, jednoho z nejlepších děl komorní instrumentální literatury?  U nás zcela mimořádný výsledek, z hlediska světa jeden z možných pohledů; elegantně zemité, což mi (trochu) připomnělo obě nahrávky Heinricha Schiffa (Alban Berg Quartet, Hagen Quartet). V tomto případě inklinuji k éterickému a  v primu opojnému pojetí Janine Jansen nebo fascinujícímu výkladu Kvartetu Artemis a Trulse Mørka. Je to ale můj osobní názor… Souhra Jiřího Bárty a kvartetistů nebyla (v maličkostech) tak dokonalá jako předchozí večer, nemrazilo mě. Nebeským vrcholem tak zůstal zjasněný Schönberg.   

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.