středa, 14. listopad 2007

Zehetmair Quartett - Béla Bartók, Paul Hindemith

Napsal(a) 

Zehetmair Quartett - Béla Bartók, Paul Hindemith Zehetmair Quartett - Béla Bartók, Paul Hindemith

Zehetmair Quartett: Thomas Zehetmair - housle, Kuba Jakowicz - housle, Ruth Killius - viola, Ursula Smith - violoncello. Produkce: Manfred Eicher. Text: A, N. Nahráno: 6/2006, Kulturbühne AmBach, Götzis. Vydáno: 2007. TT: 50:47. DDD. 1 DVD ECM New Series 1874 (distribuce 2HP Production).

V pořadí třetí nahrávka německého Zehetmair kvarteta u společnosti ECM přichází se smyčcovými kvartety Bély Bartóka a Paula Hindemitha. Úvodní Allegro pětivětého Bartókova 5. smyčcového kvartetu z roku 1934 je velmi živelné. Temperamentní rytmus, drsná, syrová barva smyčců s minimálním vibratem jsou typické hned v začátku. Rovný tón, který se k duchu tohoto kvarteta tak báječně hodí, vévodí všem větám. Druhá, lyričtější - Adagio molto zachovává syrovost tónu. Kontrolované emoce, vyrovnanost tušící boj kdesi uvnitř s ostrůvky nádherných, takřka neslyšitelných pian. Třetí věta Scherzo. Alla bulgarese v sobě mísí prvky obou předchozích vět a společně s nepravidelným 9/8 rytmem rozehrává svérázně pojatý bulharský tanec. Předposlední Andante je opět tempově i výrazově kontrastní. Závěrečné Finale. Allegro vivace je jasnou tečkou svérázného díla ve skvělé interpretaci. 5. smyčcový kvartet napsal Béla Bartók za pouhý měsíc, což se projevilo na jeho soudržnosti a jednotném duchu. Pro přesnou interpretaci se hráči nechali inspirovat skladatelovým rukopisem, do kterého při studiu díla nahlédli. Protipól živelného Bartóka je neoklasický Hindemith a jeho rovněž pětivětý 4. smyčcový kvartet z roku 1921. Svou úvodní větou výtečně navazuje na předchozí Bartókovo bujaré dílo. Kvartet otvírá pomalé Fugato . Zvuk smyčců Zehetmairova kvarteta zde není tak syrový, ale zachovává si čistý, rovný tón. Svižná druhá věta zdá se být stylově příbuzná Bartókovi. Prostřední, nejdelší část kvartetu, tvoří formální centrum. Svým rytmem a pravidelným tepem čtvrtek evokuje tanečnost 3. věty Bartókova kvartetu, tentokrát ale spíše v akademickém duchu. Na ni navazuje velmi krátká věta čtvrtá a páté Rondo - živé fugato, celé dílo uzavře. Hindemithova forma je jasná - tři pomalé, kontrapunkticky a velmi delikátně vystavěné věty jsou protkány dvěma živelnějšími. Pečlivá, přesná čtyřhlasá faktura neskryje žádnou chybu anebo nepoctivost. Melodické linie mají svou logiku a řád. Přestože Hindemithův kvartet vznikl o 13 let dříve než Bartókův, působí stejně nezávisle a originálně.

Autoři nahrávky vybrali z nepřeberné nabídky kvartetních děl dva poměrně málo hrané drahokamy, které svěřili pečlivému klenotníkovi. Zehetmairovo kvarteto nemohlo obě díla zahrát lépe. Specialitou souboru je, že veškerý repertoár hraje zpaměti, což musí být pro každého z nich nesmírně náročné. Na druhou stranu to jistě přináší daleko větší soustředění na dílo samé a na jeho podání. Soudržnost každé noty, fráze, věty i celého díla je vynikající. Hra zpaměti též umožňuje větší interpretační svobodu a nadhled. Jednotlivé dovednosti souboru lze v průběhu každé z vět dobře sledovat. Ať už jde o precizní rytmus, zvukovou a dynamickou jednotu, přesnou souhru nebo soustředění. Z poslechu je znát tvrdá disciplí-

na vládnoucí v souboru, která ale nikterak neumenšuje muzikalitu a emoce každého z hráčů. Zehetmairovo kvarteto svou uměleckou kvalitou a dramaturgickou originalitou posunulo tímto diskem laťku kvartetní hry zase o něco výš.

Body: 5 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.