Youth without Youth

Bucharest Metropolitan Orchestra, Radu Popa – dirigent. Text: A. Nahráno: Studio Bukurešť, 2007. Vydáno: 2007. TT: 60:35. DDD. 1 CD Deutsche Grammophon 477 6603 (Universal Music).

Autorem původní hudby k filmu Francise Forda Coppoly Youth without Youth (Mladost bez mladosti) je argentinský skladatel Osvaldo Golijov. Soundtrack sice působí jako „pelmel“, ve spojení s filmem jde ale o hudbu navýsost funkční. Coppola film natočil podle stejnojmenné povídky rumunského spisovatele a filosofa Mircei Eliadeho – která je lehce sci-fi, trochu hororem a současně i milostným příběhem. Autobiografické rysy – hlavním hrdinou je nesmělý profesor lingvistiky, který zásahem blesku omládne – jsou zřejmé jak směrem k Eliademu, tak ke Coppolovi, režisérovou projekcí filosofujícího textu je komplexní a docela spletitá meditace o čase, paměti a politice. Coppola se filmem vrátil na plátna kin po deseti letech mlčení. Premiéra se odehrála na filmovém festivalu v Římě na podzim 2007, k nám se film zatím ještě nedostal (je to art film). Psát hudbu k takovému filmu musel být určitě požitek a Osvaldo Golijov příležitosti náležitě využil. Vytvořil tradiční orchestrální partituru kořeněnou party etnicky znějících nástrojů – cimbálu (Kálmán Balogh ), akordeonu (Michael Ward-Bergeman ), kamanče (Kayhan Kalhor ), některé tracky – včetně titulkové hudby – jsou zručně aranžovány do „promenádního popu“, jiné – těch je většina – ctí tradici spektakulárně romantizující filmové hudby v duchu Bernarda Herrmanna (tr. 3, 5, 6, 11, 16, 18, 20, 21). Na poslech bez obrázků jsou nejzajímavější ty části, v nichž Golijov využívá idiomatiku cikánské hudby, těží z argentinské a židovské tradice, funkčně začleňuje elektronickou složku (tr. 2) nebo pracuje s položenými evokativními plochamim (tr. 7, 9, 10, 13). Dva tracky – osmý a devatenáctý – jsou dobové písně (děj filmu se odehrává v Evropě před druhou světovou válkou), znějí „autenticky“ – z rozpraskané standardní desky a na příslušném místě ve filmu přispívají ke koloritu dobové atmosféry. Je to dobrá filmová hudba, protože nepoutá příliš pozornost a je ilustrativní a evokativní (na nahrávce se orchestrální tracky střídají s komorními), jako soundtrack k poslechu ale nic moc.

Body: 3 z 6

Sdílet článek: