Youssou N’Dour: Nothing’s In Vain (Coono Du Réér)

Věci se ale od té doby pohnuly dopředu: zatímco mladí Afričané dávají přednost hip hopu, staří harcovníci se obracejí k nástrojům svých předků a akustické pojetí má najednou navrch před naprogramovanou elektronikou. A když už se do toho s úspěchem pustili Salif Keita či Baaba Maal, tak proč ne Youssou N'Dour, pro něhož jde navíc o šanci, alespoň trochu slevit ze své letité rozkročenosti, protože Nothing's In Vain poměrně dost rafinovaně osciluje mezi jeho obvykle dvěma naprosto rozdílnými přístupy: africkou hudební přirozeností s nepostradatelnými tradičními nástroji a zpěvem v řeči wolof a nepolevující nákloností k širokému publiku – například fantasticky třásnivé skladby Moor Ndaje a Doole vám mbalaxem sváží nohy do uzlu, kdežto popová So Many Men – duet s francouzskou hvězdou Pascalem Obispem vás pro změnu upatlá, jako cukrová vata.

Na předcházejícím supermoderním Joko jste se programátorů a zvukových inženýrů málem nedopočítali, overturu nového alba však vytvářejí rozechvělé struny kory a loutny xalam, cinkání balafonu a kvílivé jednostrunné housle riti. Na téměř polovině skladeb máme pak možnost udělat si alespoň rámcovou představu o tom, jak asi zní N'Dourova daleko živelnější, méně přikrášlená afropopová hudba pro domácí publikum. S danou skutečností: bez elektrických kytar a basy to prostě už dnes nejde, stejně tak kláves. N'Dourův dlouholetý spolupracovník, nevidomý Francouz Jean-Philippe Rykiel s nimi umí vytvářet ambientní zvukové krajiny i schodiště pro zpěvákův nedostižný hlas stoupající k výšinám silných melodických refrénů, obklopen ženskými hlasy s vévodící švagrovou Vivian .

Koncepce Joko s hostujícími Stingem a Gabrielem šla naproti anglicky mluvícím posluchačům, Nothing's In Vain má ruku v ruce s N'Dourovým nasměrováním k domovině spíš pochopitelný frankofonní ráz: vedle Pascala Obispa a mnoha francouzských muzikantů to stvrzuje i kouzelné uchopení písničky Il N'y A Pas D'Amour Heureux od pařížského šansoniéra Georgese Brassense, podmalované kavárenským akordeonem slavného Régise Gizavo , původem z Madagaskaru.

Během osmnáctiměsíčního natáčení se v N'Dourově dakarském studiu Xippi k Super Etoile de Dakar přidala celá řada vynikajících senegalských hudebníků, výsledkem čehož je vedle zvolené koncepce nepochybně nejpestřejší zpěvákovo 'evropské' album. Možná je to důsledek překvapivého N'Dourova přestupu k renomované značce Nonesuch, jejíž scouti kdysi dorazili do Afriky málem s prvními elektrickými kytarami.

Vydavatel: Nonesuch / Warner Music

Stopáž: 55:15

Nahráli: Habib Faye, Jimi Mbaye, Papa Oumar Ngom, Pierre Jaconelli, Benjamin Rafaelli – g; Edouard Manga – kora; Issa Dioula – senegalese flute; Thiama Sy, Barou Sall – xalam; Mbaye Ndiaye – riti; Al-Seyni Camara – balafon; Babacar Faye, Jaco Largent, Doudou Ndiay

Body: 4 z 6

Sdílet článek: