Wolfgang Schneiderhan – The 1950s Concerto Recordings

Edici Original Masters stojí rozhodně za to sledovat. Přináší kompilace nahrávek z padesátých a šedesátých let 20. století – dnes již vzdálené interpretační historie.

Vrchol své kariéry prožil vídeňský rodák Wolfgang Schneiderhan (*1915) v padesátých a šedesátých letech minulého století a právě z této doby pochází konvolut pěti disků, jež zachycují jeho umění v repertoáru „od baroka po 20. století“, jak obvykle čteme v uměleckých životopisech. Schneiderhanovou doménou, jež mu zaručovala vyprodané sály, byl především klasicismus a romantismus, patřil však také k uznávaným interpretům Bacha a Vivaldiho (dávno před tím, než bylo Čtvero ročních dob deklasováno na obligátní položku turistické nabídky). On i jeho bratr Walther (koncertní mistr Vídeňských symfoniků) byli žáky Otakara Ševčíka. V čem byla síla „Ševčíkovy školy“ lze například rozeznat na nádherně nasazeném prvním tónu Mendelssohnova Koncertu op. 64 , na kantiléně jeho druhé věty, která si dovoluje nepatrná glissanda a míra vibrata nikde nepřekračuje do podbízivosti. Osobně bych tuto nahrávku ze září 1956 s Radio-Symphonie-Orchester Berlin a Ferencem Fricsayem vyzdvihla z celého kompletu nejvýše, je to však jistě také dáno mou subjektivní oblibou právě této skladby. První dva disky obsahují díla Vivaldiho – již zmíněných Čtvero ročních dob (v bookletu je detailně rozepsán „program“ všech vět, takže ti, kdo skladbu znají pouze v „turistickém“ balení, se mohou dostat ve vědění o krůček dál) a Koncert d moll pro dvoje housle z L'estro armonico , dále Tartiniho Koncert d moll , Bachův Koncert a moll BWV 1041 a E dur BWV 1042 , Koncert pro dvoje housle BWV 1043 a Partitu d moll BWV 1004 . Schneiderhanovým partnerem ve skladbách pro dvoje housle je Rudolf Baumgartner . Třetí disk obsahuje Beethovenův Koncert D dur s Berlínskými filharmoniky a Paulem van Kempen , Mozartův Koncert A dur KV 219 s Vídeňskými symfoniky a Ferdinandem Leitnerem . Čtvrtý disk obsahuje již vzpomenutý koncert Mendelssohnův, Koncert g moll Maxe Brucha s Bamberskými symfoniky a Ferdinandem Leitnerem a Mozartův Koncert D dur KV 218 s Berlínskými filharmoniky a Hansem Schmidtem-Isserstedtem . Pátý vedle sebe staví Brahmsův Koncert D dur a Koncert Franka Martina, jediné dílo 20. století v tomto kompletu. Vedle Brahmse je zařazen šťastně; o to více vynikne v bezprostředně po sobě následujícím poslechu Schneiderhanova schopnost dobrat se podstaty stylu té které skladby. Martinův Koncert doprovází Orchestre de la Suisse Romande a řídí Ernest Ansermet . Schneiderhan Martinův koncert sice nepremiéroval, v mnoha zemích byl však jeho prvním interpretem právě on a nahrávka z roku 1955 i dnes plně potvrzuje jedinečnost jeho interpretace.

Vydavatel: Deutsche Grammophon/Universal Music

Stopáž: 60:12, 79:32, 74:56, 72:38, 69:08

Nahráli: Wolfgang Schneiderhan – housle, Bamberger Symphoniker, Berliner Philharmoniker aj.

Body: 4 z 6

Sdílet článek: