pondělí, 2. červen 2003

Wolfgang Rihm: Jagden und Formen

Napsal(a) 

booklet booklet
Kdysi prorok hudební postmoderny, dnes jeden z nejhranějších skladatelů (soudě aspoň podle loňského festivalu Wien Modern, kde v počtu provedených skladeb neměl konkurenci). Wolfgang Rihm přichází s dílem nazvaným Jagden und Formen (cosi jako Lovy a formy ). Jde o rozměrnou skladbu, vzniklou přepracováním a přemístěním částí tří starších Rihmových skladeb, ústřední motiv je převzat z Gejagte Form (1995-96). Ideou skladby je tok, neustálý aktivní proces utváření, jakéhosi "honu na formy", v jehož rámci dochází ve skladatelově hlavě k anamnézi a v díle se tedy vynořují názvuky a odkazy na skladby minulé. Definitivní podobu, nahranou na CD, dostalo toto "work in progress" po mnoha provedeních na sklonku roku 2001.

Z hudebního hlediska je skladba jakýmsi virtuózním koncertem pro komorní orchestr. Vše probíhá v neustálém rychlém pohybu, krátké rytmické motivky - hrané většinou unisono celou nástrojovou sekcí - se střídají v závratném tempu. Míst, kde může ucho posluchačovo spočinout a kochat se třeba jen jedním osamělým zvukem, je velice málo. Problémem je, dle mého soudu, stylová a formální záhadnost skladby. Rihm je známý svým subjektivním, neteoretickým přístupem k tvůrčí činnosti. Proces utváření formy díla srovnává s procesem utváření osobnosti, vlastního "já", se všemi záhadami a strastmi, které takový proces přináší. Jenže: obávám se, že tento proces se v hudební stránce skladby neprojevuje jasně a se vší pravdou uměleckého sdělení. Hudba neustále probíhá, vlastně odnikud nikam, občas se z ní vynoří názvuky na něco známého (rytmus gigue, rytmické paradidly jako z Reicha), hned ovšem zase zmizí, na nic není dost času, abychom to mohli dostatečně vstřebat.

Celek trochu připomíná jakousi globální rozhlasovou stanici, kde se velice rychle hovoří několika jazyky najednou. Ač je to řeč velice brilantní (Ensemble Modern za řízení Dominique My hraje neuvěřitelně přesně a frázuje ještě lépe), dojem z ní je spíše rozpačitý. Někdy zkrátka stačí ke štěstí jedno, s láskou vyřčené slovo.

Vydavatel: Deutsche Grammophon / Universal Music

Stopáž: 51:02

EAN: 0028947155829

Nahráli: Ensemble Modern, Dominique My

Body: 4 z 6

Michal Nejtek

Narodil se v Litoměřicích, absolvoval Konzervatoř v Teplicích (klavír) a Hudební fakultu AMU v Praze (skladba). Píše symfonickou i komorní hudbu, věnuje se scénickým projektům (Lamenti, Pravidla slušného chování v moderní společnosti). Obdržel objednávky na nové kompozice od festivalů Donaueschinger Musiktage, Varšavský podzim a Klangspuren. Spolupracuje se skupinou The Plastic People Of The Universe (Obešel já polí pět, Pašije, Vlaková opera). Hraje na klavír a klávesové nástroje v několika formacích (NTS, Michal Nejtek Trio). Věnuje se i hudbě pro divadlo (Arnošt Goldflam, Jiří Ornest, Jana Svobodová atd.). Učil na Konzervatoři v Teplicích (hudební teorie, korepetice), na VOŠ Jaroslava Ježka dějiny jazzu, nyní učí na pražské AMU (kompozice).

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.