Wolfgang Amadeus Mozart – Únos ze serailu

Hilmar Thate – mluvená role, Kurt Streit – tenor, Aga Winska – soprán, Elzbieta Szmytka – soprán, Artur Korn – bas, Chor der Wiener Staatsoper, Karl Kamper – sbormistr, Orchester der Wiener Staatsoper, Nikolaus Harnoncourt – dirigent. Režie: Brian Large. Text: A, N, F. Nahráno: live, 5/1989, Theater an der Wien, Vídeň. Vydáno: 2009. TT: 137:27, 61:03. Obraz. formát: NTSC/Colour/4:3, PAL compatible. Zvuk. formát: PCM Stereo/DTS 5.1. 2 DVD Deutsche Grammophon 0734540 (Universal Music).

Live záznam Mozartova oblíbeného a historicky prvního singspielu Únos ze serailu byl realizován v rámci festivalu Wiener Festwochen v Divadle Na Vídeňce v květnu 1989. Pod vedením proslulého dirigenta Nikolause Harnoncourta máme možnost sledovat výborně nastudované představení se sólisty v čele s mimořádně disponovaným basistou Arturem Kornem v roli Osmina, neméně vynikajícím Kurtem Streitem jako Belmontem a představitelkami jediných dvou ženských rolí Agou Winsky jako Konstanzí a Elizbiety Szmytky , která je přesně vybrána pro roli Blonde. Selim Hilmara Thateho a Pedrillo Wilfreda Gahmlicha zdařile doplňují nevelký pěvecký tým, pro nějž Mozart vytvořil svěží hudební dílo, které ihned po své premiéře v r. 1782 sklízelo jeden úspěch za druhým. V inscenaci pro Wiener Festwochen se ujali výtvarné stránky Únosu ze serailu dnes i u nás dobře známí UrselKarl-Ernst Herrmannovi (Mozartův Titus či Zahradnice z lásky ve Stavovském divadle). Dlužno říci, že dvacet let uplynulých od vídeňského představení je na jejich tvorbě znát, scéna tehdy byla více minimalistická a kostýmy prakticky nebarevné (s výjimkou jediné odlišné červené barvy) a hlavně stylově méně vyvážené. Zde je třeba poznamenat, že původní záznam opery, který byl po zvukové stránce podroben velmi pečlivé digitální úpravě, bohužel po obrazové stránce zůstal zřejmě v základní podobě a s divadelním nasvícením, což dnešním požadavkům na videokvalitu DVD již příliš neodpovídá. Zaměřme se ale raději na hudbu – Harnoncourt s dlouholetými zkušenostmi a s pečlivostí sobě vlastní neponechává skutečně ani jedinou notu náhodě, jeho provedení s orchestrem a sborem Wiener Staatsoper je přímo vzorové. O sólových výkonech již byla zmínka, jsou velmi vyrovnané v tom nejlepším slova smyslu. Blonde v podání E. Szmytky například jedinečně odpovídá duchu singspielu s doslova „mozartovským“ hlasem. Rozhodně je třeba přičíst k úspěchu představení i výbornou režii B. Large, který koordinoval všechny instituce zúčastněné na projektu – Wiener Festwochen, Wiener Staatsoper, Opéra National a Théatre Royal de la Monnaie Brussels se zastřešující produkcí rakouské televizní společnosti ORF. I když tedy můžeme mít dílčí výhrady k obrazové stránce live záznamu, zvuková stránka s bezchybným umělecky i technicky kvalitním provedením překonává dojem čistého dokumentu a zaslouží jako celek vysoké ohodnocení.

Body: 5 z 6

Sdílet článek: