Wolfgang Amadeus Mozart – The Violin Sonatas

Wolfgang Schneiderhan – housle, Carl Seemann – klavír. Produkce: Karl-Heinz Schneider, Text: A, N, F. Nahráno: 1953 – 1956, Mozartsaal, Konzerthaus, Wien, Austria. Beethovensaal, Hannover, Germany. Vydáno: 2010. TT: 227:57. ADD. 3 CD Deutsche Grammophon 477 9055 (Universal Music).

Komplet tří CD je součástí rozsáhlé retrospektivy, kterou firma Deutsche Grammophon věnuje nahrávkám Carla Seemanna (1910 – 1983), jednoho z největších německých pianistů své doby. Proslul především jako interpret Bacha a Mozarta, ale byl obdivován i jako interpret Beethovena a Brahmse. Jeho intenzivní komorní spolupráci s neméně proslulým vídeňským houslistou Wolfgangem Schneiderhanem (1915 – 2002), mimo jiné dlouholetým koncertním mistrem Vídeňských filharmoniků, zachycuje nespočet snímků, mezi nimiž vynikají kompletní nahrávky Mozartových a Beethovenových sonát. Sonáty pro klavír a housle W. A. Mozarta jsou jednou z vůbec prvních kompletních nahrávek svého druhu. Vznikly v letech 1953 – 1956 a již při svém prvním vydání (v roce 1956) si získaly zaslouženou pozornost kritiků. Ti nejvýše hodnotili především geniální vnitřní hudební sehranost obou uměleckých partnerů, ukázněnost a stylovou vytříbenost jejich projevu. Všechny tyto atributy lze nahrávce přičíst i dnes s odstupem padesáti let. Bez nadsázky mohu hovořit o určitém druhu nadčasové interpretace.

Komorní spolupráce Schneiderhana a Seemanna dosáhla nejvyšší profesionální úrovně a vyznačovala se vzácnou vnitřní jednotou hudební představy obou hráčů. Jedinečnost jejich pojetí spočívá v proniknutí do hloubky skladby, aniž by do její interpretace vkládali cokoli „ze sebe“, přesněji aniž by zdůrazňovali roli prostředníka-interpreta mezi skladatelem a posluchačem. Ač by se někomu možná tato vzácná umělecká sebekázeň zdála málo citově angažovanou či dokonce neosobní, pro interpretaci Mozartových sonát je ideálním případem, protože naopak umocňuje přímou a čistou výpověď hudby samé.

Mozart v jejich podání jiskří hravostí, překvapuje dramatickými zvraty, medituje v dlouhých frázích volných vět a především vnitřně neustále zpívá. Virtuozita obou hráčů se nestaví na odiv, vyniká přesnost jemných nuancí v souhře a v neposlední řadě čistota, preciznost a sladěnost tvorby tónu u obou interpretů, která vede k celkovému dojmu zvukové a barevné organické jednoty dvou nástrojů.

Právem byli Wolfgang Schneiderhan a Carl Seemann ve své době považováni za nejlepší interprety komorní hudby Mozartovy či Beethovenovy. I dnes je jejich hra nejvýše inspirativní a objevná.

Body: 5 z 6

Sdílet článek: