středa, 28. květen 2008

Wolfgang Amadeus Mozart - Sacred Music

Napsal(a) 

Wolfgang Amadeus Mozart - Sacred Music Wolfgang Amadeus Mozart - Sacred Music

(Regina coeli in B K. 127, Laudate Dominum K. 339, Te Deum laudamus K. 141, Exultate, jubilate K. 165, Ave verum corpus K. 618, Regina coeli in C K. 108)

Simona Houda Šaturová - soprán, Čeští komorní sólisté (umělecký vedoucí Ivan Matyáš), Český filharmonický sbor (komorní sbor), Petr Fiala - dirigent, sbormistr. Text: Č, A. Nahráno: 1/2007, Sál Josefa Dobrovského v Konventu Milosrdných bratří, Brno. Vydáno: 2007. TT: 64:14. DDD. 1 CD Arco Diva UP 0101-2131 (distribuce Classic).

Nahrávat Mozarta je zapeklité - záplava titulů, s kterými vstupuje každý nový projekt chtě nechtě do srovnání, interpretační úskalí zdánlivě bezproblémové hudby. Navíc protagonisté recenzovaného titulu si sami vztyčili pochopitelné žánrové sakrální mantinely nepřekvapivou dramaturgií, neboť je to koneckonců hlavně projekt Českého filharmonického sboru z Brna a jeho šéfa Petra Fialy. Ten sice nemá mimořádné charisma například Nikolause Harnoncourta, Johna Eliota Gardinera nebo René Jacobse, ani Claudia Abbada či Karla Böhma, ale zato neobyčejně rozumí sboru, je zkušeným praktikem a odvedl úctyhodnou práci. Přestože nahrávka soupeří s desítkami projektů zahraničních labelů, tak doufám, že nezapadne. Především si nehraje na něco, čím není. Jde mimo vlnu tak zvané autentické provozovací praxe. Čeští komorní sólisté jsou zkušenými interprety klasické hudby, ale je to orchestr moderní. Jejich Mozart neurazí, i když do světové špičky typu Evropského komorního orchestru (orchestry s kopiemi historických nástrojů jsou už zcela jiná kategorie) jim schází ujít ještě poměrně velký kus cesty. Třicetičlenný komorní sbor zpívá výborně, evidentně mu takováto hudba velmi svědčí a po ještě detailnější přípravě by možná mohl konkurovat i slavným zahraničním ansámblům. Příjemným překvapením je výkon sopranistky Simony Houdy Šaturové, který je zcela srovnatelný s evropskou špičkou. Má krásný, oblý, barevně spíše tmavší, příjemně znělý hlas, který je navíc tak přirozeně lehce pohyblivý, že na rozdíl od jiných českých zpěvaček nemáte při koloraturách a rychlých pasážích pocit upocenosti. Škoda, že je českými firmami tak málo využívána. Jestliže bude opatrná ve volbě repertoáru, nezkazí ji operní provoz a bude stabilně spolupracovat s kvalitními dirigenty, tak ji určitě ještě čeká další cesta vzhůru.

Deska má velmi dobré technické parametry; výtvarné zpracování u mě vyvolalo nechtěně úsměv, protože jsem si vzpomněl na podobně červenou, superbudgetovou mozartovskou kolekci pro nejširší klientelu, které jsem si nemohl nevšimnout na přelomu 80. a 90. let v německých obchodních domech. Za to však vydavatel jistě nemůže. Koneckonců přicházet se stále novými designovými nápady je stále těžší, když už tu skoro všechno v té či oné formě bylo.

Body: 4 z 6

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.