Christine Brewer – soprán, Ruxandra Donose – mezzosoprán, John Tessier – tenor, Eric Owens – bas, Atlanta Symphony Orchestra and Chamber Chorus, Donald Runnicles. Produkce: Robert Woods. Text: A. Nahráno: 1/2005, Woodruff Arts Center, Atlanta, Georgia. Vydáno: 2005. TT: 46:51. DSD. 1 CD Telarc CD-80636 (distribuce Classic).
Tak tu máme další Mozartovo Requiem K. 626 , tentokrát však trochu jinak. Jak je všeobecně známo, Mozart své Requiem nedokončil. Po jeho smrti se o to pokusila řada skladatelů, soudě dle současné obliby nejúspěšnějším byl Mozartův žák Franz Xaver Süssmayr, jehož verze je víceméně pravidelně podrobována „kritice“, v podobě nově se objevujících verzí či úprav. Robert D. Levin se v roce 1993 pokusil vylepšit Süssmayrovu verzi, spíše než ji nahradit, a zdá se, že uspěl. U firmy Telarc je Levinova verze velmi oblíbená, zejména starší Pearlmanova nahrávka na dobové nástroje, která byla vlastně premiérou Levinovy verze. Není zde prostor na podrobný rozbor odlišností od Süssmayrovy verze, výsledek je, myslím, jako celek přesvědčivý.
K samotné nahrávce: Atlantští symfonikové hrají na moderní nástroje v poměrně velkém obsazení, dirigent Donald Runnicles má sbor čítající téměř osm desítek zpěváků, což se promítá do celkového zvuku a pojetí, které je spíše zcelující a monumentalizující. Atlantský sbor je výborný, léta byl cepován Robertem Shawem, je však obsazením přeci jen na můj vkus příliš velký. Orchestr pod vedením Runniclese hraje sametově, precizně, v celkovém dojmu snad s méně výraznými žesti a „tlustšími“ tympány. Co jednoznačně dominuje celé nahrávce, je zcela charakteristická (chcete-li – suchá, tupá) akustika sálu v Atlantě, která se výborně potkává s hudbou na mnoha výborných nahrávkách tohoto orchestru v moderním repertoáru, avšak která přeci jen není zvukově ideální k provádění duchovní hudby. Kvartet zpěváků zpívá výborně, podává vše s odpovídajícím vkusem vzhledem k stylovým požadavkům bez excesivních operních kreací. Zvukařsky působí nahrávka realisticky, přirozeně, vše je snímáno ze střední až větší vzdálenosti.
Celkově má Donald Runnicles Requiem velice hezky vypracované, zdaleka to nejsou jen odehrané noty, nicméně schází mi u této nahrávky přeci jen cosi… Dirigentovi plyne Requiem snad až příliš pohodově…
Vydavatel: Telarc/Classic
Stopáž: 46:51
Body: 4 z 6
