čtvrtek, 11. červenec 2002

Wolfgang Amadeus Mozart: Opera Arias

Napsal(a) 

booklet booklet
Sandrine Piau patří do generace zpěvaček, do níž patří u nás Magdalena Kožená, v Itálii Cecilia Bartoli a v Německu například Christine Schäfer, které začaly během 90. let tlačit na zavedené vokální hvězdy tak zvané autentické interpretace až je nakonec na špičce vystřídaly. K jejímu životopisu jen dvě důležité informace: na pařížské konzervatoři studovala i harfu, což jí jistě rozšířilo hudební dimenze, a vokální umění ji učil samotný guru interpretace barokní hudby William Christie. Ostatně s jeho souborem Les Arts Florissants slavila první úspěchy. Vloni podepsala exkluzivní kontrakt s firmou NaĘve a toto mozartovské album je prvním výsledkem spolupráce - a je to triumf. Sandrine Piau má lehký, úžasně ohebný, stříbřitý soprán, který sice není příliš objemný, zato má nevšední barvu, pohyblivost a ona sama schopnost vcítění do obsahu toho, co právě zpívá. Je do jisté míry podobný sopránu Christine Schäfer, ale hlas Francouzky je podle mého mínění něžnější a příjemnější. Její široký intelektuální záběr jí umožňuje skvěle interpretovat jak italské, tak německé texty a je dobrým předpokladem pro pozdější výlety do komorního světa písní. Povšimněte si v přehledu dramaturgie CD, že zde není ani jedna z neustále nahrávaných árií z Dona Giovanniho a Figarovy svatby , které údajně zaručují prodejní úspěch desky. Myslím, že to ani nepotřebuje. Bude se prodávat dobře i v této podobě. Málem bych opomněl ocenit hru orchestru, který sice není tak medializován jako například jeho němečtí konkurenti (Akademie fr Alte Musik Berlin, Musica Antiqua Köln), ale rozhodně nehraje hůř.

Vydavatel: Astrée Naive / Classic

Stopáž: 64:14

Nahráli: Sandrine Piau - soprán, Freiburger Barokorchester, Gottfried von der Goltz

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.