sobota, 24. květen 2008

Wolfgang Amadeus Mozart - Mše c moll K 427, Zednářská smuteční hudba K 477

Napsal(a) 

Wolfgang Amadeus Mozart - Mše c moll K 427, Zednářská smuteční hudba K 477 Wolfgang Amadeus Mozart - Mše c moll K 427, Zednářská smuteční hudba K 477

Wolfgang Amadeus Mozart

Mše c moll K 427, Zednářská smuteční hudba K 477

Natalie Dessay, Véronique Gens - soprány, Topi Lehtipuu - tenor, Luca Pisaroni - bas, Le Concert ď Astrée, Louis Langrée. Produkce: Daniel Zalay. Text: A, N, F. Nahráno: 2006, Eglise Notre-Dame du Liban, Paris. Vydáno: 2006. TT: 54:33. DDD. 1 CD Virgin Classics 00946 359309 2 4 (EMI).

Mozartově mešní hudbě dominují dvě velká díla - Velká mše c moll a Requiem. Ani jedno nebylo dokončeno. Osud Requiem je často připomínán - ať už formou legendárních polopravd, nebo se snahou dopídit se na základě konkrétních faktů pravého objasnění. Velká mše byla komponována po premiéře opery Únos ze serailu prý na základě osobního slibu, jaký si Mozart předsevzal, pokud se Konstance stane jeho ženou. Slib byl naplněn jen částečně. Mši skladatel dokončil - nejspíše z pracovních časových důvodů - pouze po Benedictus včetně. Pro závěrečné pasáže při prvním provedení 25. srpna 1783 (Konstance tehdy zpívala sólový sopránový part) zřejmě sáhl do své starší tvorby. Ale i tak nepůsobí Mozartova mše nikterak torzovitě, nýbrž jako kompozice svou propracovaností stojící vysoko nad průměrem tehdejší praxe. Není tedy divu, že se i dnes může pochlubit poměrně slušným počtem nahrávek. Poslední desetiletí jich přinesla několik, často koncipovaných v takzvaně autentickém či poučeném pojetí. Jejich základem je sice znalost zásad někdejších interpretačních praktik a účast autentických instrumentů, vlastní tvůrčí snahy však plně odpovídají mentalitě současného interpreta a posluchače. A to je velmi dobře, neboť při poslechu nemáme pocit muzea, ale naopak aktivního tvůrčího přístupu. Tak lze hodnotit i tuto nahrávku. Její ozdobou je bezesporu perfektní kvartet sólistů, z nichž mnozí už řadu let zdobí světová pódia (sopranistky Natalie Dessay a Véronique Gens se v části Domine Deus prezentují až exhibičně!). Nicméně jádrem nahrávky je výtečný a ještě poměrně mladý ansámbl pěvců a instrumentalistů Le Concert d´Astrée (vznikl teprve v roce 2000). Za dirigentský pult byl pozván známý Francouz Louis Langrée. Krásně zpívající sbor s mladým jednolitým zvukem potěší v každé části mše dokonalým technickým zázemím a smyslem pro výrazovou jednolitost. Někdy až strohá německá důslednost v rychlých pasážích zde ustupuje spíše do pozadí - ve prospěch dynamičtější prezentace větších celků. Stejný trend cítíme i u orchestru: báječně znělé smyčce, rovná dřeva, velmi důrazné a dynamicky promyšlené žestě - podpořené často příjemně čitelnými údery tympánů! Přímo ideální příklad toho, jak lze tuto hudbu interpretovat s dokonalou kulturou, bez nepříjemně překvapivé, často až samoúčelné razance! Mši c moll doplňuje Zednářská smuteční hudba , rovněž pojatá naprosto nestaticky, bez patosu, a přece uměřeně a důstojně. Dobré zázemí činí této výtečné nahrávce i seriózně pojatý text v bookletu, který dává prostor i dirigentovi k vysvětlení nové revize partitury.

Body: 5 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.