čtvrtek, 1. srpen 2002

Wolfgang Amadeus Mozart / Ludwig van Beethoven: Koncert č. 19 F dur pro klavír a orchestr K 459 / Koncert č. 3 c moll pro klavír a orchestr

Napsal(a) 

booklet booklet
Pod labelem Westminster The Legacy nabízí Deutsche Grammophon pozoruhodnou řadu snímků, které vznikly v nakladatelství Westminster Records, jež patřilo na počátku padesátých let k průkopníkům LP a v jehož katalogu nalezneme dlouhou řadu významných jmen. Pianistka Clara Haskil (1895-1960) byla ve své době řazena k nejlepším mozartovským interpretům. Kritiky oceňovaly nejen zřetelnost a jasnost hry, udivující techniku a smysl pro stavbu, ale především introvertní a agogicky přísné pojetí, v němž hloubka prožitku a "temné barvy" hrají důležitější roli než "mozartovský půvab". K nahrávání přistoupila tato velmi sebekritická umělkyně poměrně pozdě: když v roce 1950 "debutovala" v nahrávacím studiu, bylo jí už pětapadesát let. Vzácný snímek je pro nás zajímavý navíc i tím, že u dirigentského pultu stál jeden ze zakladatelů Westminster Records Henry Swoboda , žák Talichův. Ani půlstoletí neubralo hře Clary Haskil na půvabu. Krajní věty obou koncertů zaujmou svižnými tempy a pevným rytmem (i když tečkovaný rytmus hlavního tématu první věty Mozartova koncertu se dnes hraje znatelně ostřeji). Obdivuhodně pevné rytmické cítění Clary Haskil vnímáme i ve volných větách, v nichž navíc můžeme ocenit zcela střízlivě cítěné "neromantizující" pojetí. Je pozoruhodné, že při celkovém porovnání obou koncertů působí Clara Haskil daleko zajímavěji v Beethovenovi než v Mozartovi. Zvlášť volná věta Beethovenova Koncertu c moll vyznívá tak nadčasově a krásně, jako by ji pianistka nahrála dnes. Hůře dopadá na této nahrávce orchestr. Jeho nepříjemný zvuk ve vyšších polohách (zvlášť postižené jsou v tomto směru dechy) má bezpochyby na svědomí tehdejší nahrávací technika. Překvapující jsou velké tempové rozdíly v průběhu jednotlivých vět Beethovena. S nimi by dnes pravděpodobně žádný dirigent neuspěl. Jak hodnotit toto CD? Stáří snímku a možnost slyšet umění věhlasné pianistky z něho činí malý zázrak. Ale za opravdu kvalitní nahrávkou těchto dvou koncertů se asi porozhlédneme jinde.

Vydavatel: Deutsche Grammophon / Universal Music

Stopáž: 64:28

Nahráli: Clara Haskil - klavír, Winterthur Symphony Orchestra, dirigent Henry Swoboda

Body: 4 z 6

Věroslav Němec

Hudební editor a redaktor, klavírista (bývalý), pedagog (bývalý), muzikolog, hudební publicista. V letech 1975 – 2000 pracoval v hudebním nakladatelství Supraphon (1989–91 šéfredaktor, 1998–99 ředitel, 1999–2000 místopředseda představenstva). Od roku 2000 je šéfredaktorem hudebního nakladatelství Amos Editio, které v roce 2012 získalo pod jeho vedením prestižní Cenu České hudební rady. Jako pianista vystupoval v klavírním duu se svou manželkou Jitkou. S časopisem Harmonie spolupracuje od roku 1999. Ve svých textech, jichž vyšlo v Harmonii přes 500, se věnuje především klavírní interpretaci.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.