pondělí, 16. únor 2004

Wolfgang Amadeus Mozart: Koncert pro klarinet a orchestr A dur, Koncert pro fagot a orchestr B dur, Koncertantní sinfonie pro hoboj, klarinet, lesní roh, fagot a orchestr Es dur.

Napsal(a) 

Pětadvacet koncertů pro klavír, sedm pro housle, čtyři pro lesní roh, dva pro flétnu, po jednom koncertu pak pro harfu, pro klarinet a pro fagot. K tomu dvě koncertantní sinfonie - nejprve pro housle a violu, posléze pro flétnu, hoboj, lesní roh a fagot; vše s doprovodem orchestru. To je výčet Mozartovy koncertantní produkce pro sólové nástroje, produkce, která se ve své nadčasovosti stala základním interpretačním kamenem v koncertní dramaturgii po celém světě. Posledně jmenovaná skladba Sinfonia concertante (1778) pro sólové dechy a dva další instrumentální tituly - Koncert pro klarinet (1791) a Koncert pro fagot (1774) si zvolili současní maďarští sólisté pro svou prezentaci na CD, za doprovodu Komorního orchestru Ference Liszta . Potud stav věci, který bych rozdělil na dva přístupy: k výkonu orchestru a k výkonu sólistů. Zatímco se orchestr (dirigent János Rolla ) pohybuje v poměrně širokém dynamickém rozpětí - s promyšlenými vzruchy v podobě akcentů či agogických momentů ve výstavbě díla - a to vše s maximální zvukovou bohatostí (orchestr je svým obsazením spíše vhodný pro interpretace romantického symfonického díla), je počínání sólistů téměř opačné. Není síla, která by je přiměla opustit pohodový stav jak v síle, tak v projevu. Ani ta Mozartova! Klarinetista Kálmán Berkes je očividně unešen melodickou zpěvností koncertu, že na ni nestačí reagovat svým vlastním citovým vzrušením, a to ani v místech, která si o kontrast přímo říkají, například v pomalé větě po zaznění hlavního tématu, který je náhle proťat agresivním vpádem rozloženého akordu. Ve fagotovém koncertu zazní v úvodu fanfárové téma v tečkovaném rytmu, bezprostředně následované technickými pasážemi stupnicového charakteru, rovněž bez přednesového rozlišení. Přímo ukázkou citové zdrženlivosti Koji Okazaki je vystavění kadence v závěru první věty. Když potom v závěru zazní koncertantní sinfonie pro flétnu, hoboj, lesní roh a fagot, výše popsané výhrady se jen vynásobí třemi. Říkám třemi, protože kritizované interpretační mantinely překračuje hobojista Jozsef Kiss , jehož přednes koresponduje s reakcemi dosti dobře reagujícího orchestru. Velmi solidně obsažný booklet podtrhuje celkový počin, který jistě uspokojí.

Vydavatel: Hungaroton / Panther

Stopáž: 75:57

Nahráli: Kálmán Berkes - klarinet, Koji Okazaki - fagot, László Gál - lesní roh, József Kiss - hoboj, Komorní orchestr Ference Liszta-Budapest, János Rolla

Body: 3 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.