Alexei Lubimov, Ronald Brautigam, Manfred Huss – fortepiana, Haydn Sinfonietta Wien, Manfred Huss . Produkce: Marion Schwebel. Text: A, N, F. Nahráno: 9/2006, Florianikirche, Straden (Rakousko). Vydáno: 2007. TT: 69:02. DDD. 1 CD BIS Records BIS-SACD-1618 (distribuce Euromusica).
Hlavním protagonistou projektu je všestranný Manfred Huss , který diriguje, hraje na jedno z fortepian a navíc je autorem mimořádně podrobného a fundovaného průvodního textu. V něm se dočteme jak o problematice stavby fortepian doby Mozartovy, tak i o okolnostech vzniku Mozartových koncertů pro 2 a 3 klavíry. Jsou to okolnosti velmi zajímavé, neboť koncerty pro 2 a 3 klavíry byly a jsou vnímány většinou jako rarita. Ostatně celý tento projekt je sám o sobě trochu raritou. Koncert Es dur pro dva klavíry K 365 uslyšíme totiž na tomto CD hned dvakrát – ve dvou různých verzích. Ta první (salcburská) z roku 1780 má skromnější obsazení dechů, druhá verze (vídeňská) z roku 1781 má orchestr obohacený o klarinety, trubky a tympány. Orchestr Haydn Sinfonietta Wien i sólisté hrají na dobové nástroje (respektive na jejich novodobé kopie) a nutno říci, že to oběma skladbám velmi svědčí. Vylehčený, velmi konkrétní zvuk orchestru a především pak kratší tón fortepian dodávají oběma Mozartovým koncertům vzdušnost a průzračnost, oba koncerty znějí velmi hravě, vtipně, bezstarostně, s občasným nádechem půvabné naivity. Krajní věty mají jiskru a švih, volné věty plynou jako něžná připomínka starých dobrých časů. Až neuvěřitelně dokonalá je souhra fortepian, a obdiv zaslouží o to větší, že Manfred Huss diriguje orchestr od klavíru, takže má bez nadsázky „plné ruce práce“. Za zvláštní pozornost stojí skutečnost, že každé z fortepian má jinou zvukovou barvu, takže se posluchač ve skladbách nejen velmi dobře orientuje, ale provedení tím navíc získává mimořádnou plasticitu.
Body: 5 z 6
