Nemělo by smysl rozepisovat se zde dopodrobna o stále skvělé Brendelově technice, plastickém klenutí frází, smyslu pro detail, schopnosti překvapit, „vychutnat si“ nepatrné pauzy, které zvyšují napětí, o tom, že ví, co chce říci a jak toho dosáhnout. To vše je samozřejmě deviza, kterou pianista nezískal včera. Daleko zajímavější ale je uvědomit si, že umělcovy kvality vystupují s přibývajícím věkem víc a víc do popředí, že u něj můžeme hovořit o „interpretační moudrosti“, a popřemýšlet, o kolik víc se toho muselo odehrát v jeho mysli, než usedl ke klavíru. Snad právě díky skloubení umělecké i lidské zralosti je Brendelova nahrávka tak výjimečná. Každopádně, kdo zrovna netíhne k hudbě období klasicismu a obává se už předem mnohdy etudovitě znějících rozložených akordů v levé ruce, „prázdných trylků“ a pasáží v pravé ruce, zažije díky Brendelově provedení mírný otřes svého „světového“ názoru.
Vydavatel: Philips / Universal Music
Stopáž: 74:36
Nahráli: Alfred Brendel – klavír
Body: 6 z 6 – tip Harmonie
