Nahrávka třicetiletého polského pianisty Piotra Anderszewského vznikla o pouhý měsíc později než nahrávka Brendlova. Podle údajů v bookletu vystupuje Anderszewski v obou koncertech nejen jako pianista, ale i jako dirigent. Při romantizujícím úvodu Koncertu c moll trochu znejistíme, překvapí nás především prudké dynamické kontrasty, ve forte někdy opravdu hodně razantní. Pak nás zaujme rytmický švih, s jakým zazní basová linka vytažená v levé ruce, a po chvíli se už necháme Piotrem Anderszewským vtáhnout do jeho světa. Hraje totiž Mozarta jako svého – a tedy i našeho – současníka, a hraje ho s takovou vervou a přirozenou muzikalitou, že mu nelze nepodlehnout. V brilantní technice si Anderszewski s Brendlem nezadá, narozdíl od něho o poznání odvážněji pedalizuje. Oproti Brendlově vyváženosti výrazové i tempové si Anderszewski dovolí leccos vyhrotit: rytmická úsečnost a strohost třetí věty Koncertu c moll dává hudbě téměř ironické vyznění, tempo finální věty Koncertu C dur je na hranici hratelnosti. Naprostým opakem těchto „dravých“ projevů je nesmírně citlivé podání středních vět obou koncertů. Doprovodné trioly volné věty koncertu C dur jsou klidné jak vodní hladina a v melodii jako bychom naslouchali líbezné letní noci. V obou koncertech hraje Anderszewski své vlastní kadence, které vnímáme jako hudební komentáře k jeho osobitému pojetí, plnému zajímavých a neotřelých pohledů. Orchestr Sinfonia Varsovia je ve zvuku o něco málo ostřejší než Mackerrasův Scottish Chamber Orchestra a v souhře se tu a tam objevují nepatrné posuny, způsobené zřejmě tím, že od klavíru se orchestr řídí přece jen o poznání hůř než od dirigentského pultu. I tyto zjevně nepodstatné detaily možná přispívají k tomu, že Anderszewského nahrávka působí velmi živě a bezprostředně.
Vydavatel: Philips / Universal Music // Virgin Classics / EMI Czech Republic
Stopáž: 67:44 / 59:30
Nahráli: Alfred Brendel – klavír, Scottish Chamber Orchestra, Sir Charles Mackerras / Piotr Anderszewski – klavír, dirigent, Sinfonia Varsovia
Body: 5 z 6
