pátek, 13. prosinec 2002

Wolfgang Amadeus Mozart: Houslové koncerty č. 1 B dur K207, č. 3 G dur K216, č. 4 D dur K218

Napsal(a) 

booklet booklet
Když jsem před několika lety slyšel v Praze hrát Viktorii Mullovu Mozarta, tak jsem byl poněkud zklamán jejím stylovým pojetím a přístupem k notovému zápisu. O to větší překvapení jsem zažil při poslechu její nové desky věnované cele Mozartovi. Fotografie ve free stylu konvenují s nahrávkou pouze v sympatické uvolněnosti a vzdušnosti. Jinak naopak respektuje stylové požadavky historicky poučené interpretace. Ovšem toto "zkáznění" je do jisté míry relativní. Mullova patří totiž mezi ty špičkové umělce, kteří nejsou otroky tak zvané historické autentičnosti, jejichž respekt vůči autografu není už dogmatem a kteří dokážou budovat tvůrčí, velmi individuální a emocionální "nadstavbu". Ono spojení "starého a moderního", v tomto případě 18. a 21. století, platí i pro známý Orchestr osvícenství . Takový přístup má však smysl a je pro posluchače vzrušující pouze tehdy, když je hra technicky bezchybná a dýchá z ní maximální zaujetí a nadšení. V tom případě pak taková nahrávka posouvá vývoj interpretace dopředu. Viktoria Mullova měla při restrukturalizaci firmy Philips na součást společnosti Decca Music Group to štěstí, že jí byl kontrakt prodloužen a ona může dále nahrávat pro kvalitní firmu. Díky tomu se teď můžeme těšit i tímto Mozartem.

Vydavatel: Philips / Universal Music

Stopáž: 66:02

Nahráli: Viktoria Mullova - housle, dirigování, Orchestra of the Age of Enlightenment

Body: 5 z 6

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.