pondělí, 10. listopad 2008

Wolfgang Amadeus Mozart - Concertone pro dvoje housle a orchestr C dur K. 190, Sinfonia concertante pro housle, violu a orchestr Es dur K. 364, Rondo pro housle a orchestr C dur K. 373

Napsal(a) 

Wolfgang Amadeus Mozart - Concertone pro dvoje housle a orchestr C dur K. 190, Sinfonia concertante pro housle, violu a orchestr Es dur K. 364, Rondo pro housle a orchestr C dur K. 373 Wolfgang Amadeus Mozart - Concertone pro dvoje housle a orchestr C dur K. 190, Sinfonia concertante pro housle, violu a orchestr Es dur K. 364, Rondo pro housle a orchestr C dur K. 373

Julia Fischer - housle, Gordan Nikolič - housle, viola, Netherlands Chamber Orchestra, Yakov Kreizberg. Produkce: Job Maarse. Text: A, N, F. Nahráno: 3/2006 (K. 364), 2/2007 (K. 190, K. 373), Doopsgezinde Kerk, Haarlem, Nizozemsko. Vydáno: 2007. TT: 63:35. DSD. 1 SACD PentaTone Classics PTC 5186 098 (distribuce Euromusica).

Mozartova záliba v houslích je dostatečně známá. Není to ovšem jen tím, že byl houslista nebo že housle jako sólový nástroj byly v jeho době na výsluní zájmu, ale skrze housle dokázal vyjadřovat, podobně jako klavírem, svoje emoce a hudební představy. Samozřejmě známý je soubor pěti koncertů, nicméně i jeho sonáty a koncertantní skladby jsou kouzelné a v kontextu doby jsou něčím zcela mimořádným. Platí to především pro Sinfonii concertante pro dvoje housle , perlu mezi příbuznými skladbami hudební literatury. Mezi lety 1770 - 1830 vzniklo přibližně 500 skladeb podobného obsazení. Mozartova skladba je však zcela mimořádná. Je to magická, proměnlivostí výrazově bohatá hudba, která některými aspekty předbíhá svou dobu. Nestačí, aby oba sólisté měli skvělou techniku, intonaci a krásný tón, ale musejí být velmi styloví a emocionálně vnímaví. Julia Fischer se nesetkala ve studiu s Mozartem poprvé. Ve své diskografii u PentaTone má všech pět koncertů. I tehdy byli její oporou stejný orchestr a dirigent.

Koncertantní symfonii jistě můžeme bez rozpaků přiřadit k Sinfonii concertante A dur pro housle, violu, violoncello a orchestr nebo k Sinfonii concertante K. 297b pro hoboj, klarinet, lesní roh, fagot a orchestr. Z nástrojového a kompozičního hlediska je zajímavé i Concertone pro dvoje housle . Dílo bylo dobrou přípravou pro kompozici závažnějších houslových koncertů. Concertone ještě není tak osobité a vyhraněné jako Sinfonia concertante Es dur, ale je to opět hudba, která na první poslech, je-li prezentována na patřičné úrovni, zaujme, či spíše dojme. Rondo je pak příjemným, stylově vybroušeným doplňkem. Gordan Nikolič je výborným instrumentalistou, ale upřímně řečeno Julii Fischer plně rovnoprávným partnerem není.

Body: 5 z 6

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.