Wolfgang Amadeus Mozart – Bastien und Bastienne; Der Schauspieldirektor

Ileana Cotrubas – soprán, Thomas Lehrberger – tenor, Peter van der Bilt – bas, Edita Gruberová – soprán, Krisztina Laki – soprán, Thomas Moser – tenor, István Gáti – bas, Mozarteum-Orchester, Leopold Hager. Produkce: neuvedeno. Text: A, N. Nahráno: live, 31. 7. 1969, Hof der Residenz, Salcburk, 29. 7. 1976, Mozarteum, Salcburk. Vydáno: 2006. TT: 61:25. ADD, digitally remastered. 1 CD Orfeo C 705061 B (distribuce Classic).

Díky jedinečné spolupráci Rakouského rozhlasu ÖRF, která začala už v roce 1925 a od druhé světové války pokračovala pravidelně, zůstala zachována hudební podoba jedinečných salcburských produkcí. A v roce 1992 se Salcburský festival rozhodl otevřít své archivy a s velkou technickou péčí technické rekonstrukce je postupně zpřístupňuje dalším generacím. Nahrávka vydavatelství Orfeo v rámci řady dokumentů ze Salcburského festivalu zachycuje záznamy dvou produkcí: Bastiena a Bastienky z 31. července 1969 na dvoře Rezidence a hudební čísla z koncertního matiné, které se uskutečnilo 29. července 1976 v Mozarteu.

Bastien byl tehdy součástí takzvané „druhé koleje“ operních produkcí, kterou vedle opulentních inscenací pod Karajanovým vedením jako alternativní řadu raných Mozartových oper uváděl Bernhard Paumgartner, festivalový ředitel od roku 1960. (Bastien byl tehdy proveden v jednom večeru s Pergolesiho La serva padrona v režii našeho Ladislava Štrose.) Provedení Leopolda Hagera, jehož nahrávky Mozartových oper pak tvořily základ výroční edice kompletního vydání Philipsu v roce 1991, ponechává obsazení soprán – tenor – bas s plným zvukem orchestru Mozarteum. Provedení respektuje pastorální ráz s kultivovanou uměřeností a rokokovou nadlehčeností. Hlasy Ileany Cotrubasové, která se v Salcburku uplatňovala i jako Pamina nebo Fiordiligi, a Thomase Lehrbergera v rolích dvojice znesvářených pastýřských milenců znějí mladistvě a svěže, z pohledu dnešní interpretační praxe snad až příliš vážně. Peter van der Bilt jako čaroděj Colas ve svém slavném Diggi, daggi ztrácí znělost hloubek. Zvukoví technici tehdejší nahrávky i její současné digitalizace zaslouží uznání, že téměř 40 let starý záznam z venkovního prostoru zní věrohodně, svěže, bez kazů s vyrovnaným poměrem sólistů a orchestru a minimem scénických ruchů.

Pokrok nahrávací techniky je znát na snímku koncertního provedení hudebních čísel Divadelního ředitele – opět pod taktovkou Leopolda Hagera s orchestrem Mozarteum. V jeho uhlazeně klidném pojetí se sešly sopranistky Edita Gruberová, tehdy na počátku své hvězdné kariéry, ovšem už jako uznávaná Královna noci, a maďarská sólistka Krisztina Laki. Gruberová jako Madame Herz září suverénní technikou koloratur, s nimiž si v dynamice i ve výrazu s nadhledem pohrává, Laki potvrzuje ve střední poloze bohatou barevnost hlasu, která se však s přechodem do výšek poněkud ztrácí a koloratury v legatu spíše „přejíždí“. Tenorista Thomas Moser jako Monsieur Vogelsang a průrazný basista István Gáti jsou v ansámblech spolehlivými partnery.

Booklet obsahuje v němčině a angličtině úvahu pamětníka obou produkcí Gottfrieda Krause, obsah pouze Bastiena a Bastienky s několika černobílými fotografiemi z jeho provedení a portréty interpretů Divadelního ředitele. Profily interpretů ani libreta zařazeny nejsou.

Body: 3 z 6

Sdílet článek: