úterý, 20. květen 2003

Wayne Shorter: Alegría

Napsal(a) 

booklet booklet
Někdo by si možná řekl, že Wayne Shorter (narozený před neuvěřitelnými sedmdesáti lety) se momentálně veze na vlně posluchačského zájmu vyvolaného jeho albem Footprints Live! , a proto přichází zavčasu s novým albem, zvláště, když mezi zmiňovanou loňskou nahrávkou a předchozím High Life zeje sedmiletá prázdnota vyplněná pouze deskou duet 1+1 s Herbie Hancockem.

Jistě, firma Verve po úspěchu Footprints Live! neměla již tak hluboko do kapsy a producent Robert Sadin měl volné ruce k realizaci výrazně náročnějšího projektu, než je živá nahrávka akustického kvarteta. Mnohem důležitějším podnětem k uskutečnění nahrávky však je především fakt, že Wayne Shorter má co říct nejen jako saxofonista, ale především jako skladatel a aranžér. Jak říká jeho spoluhráč, basista John Patitucci, "Shorter disponuje schopnostmi hned několika klasických skladatelů. Má výrazný cit pro melodii, tak jako Puccini, zároveň jsou jeho skladby harmonicky sofistikované, jako třeba Ravelovy. "

Wayne Shorter si pro album Alegría zvolil poměrně široký repertoár sahající od keltského tradicionálu (She Moves Through the Fair ) přes bachovsky zabarvenou Bachianas Brasileras od Hectora Villa-Lobose (přednesenou cellistou Charlesem Curtisem ), až po radikální předělávky svých originálních kompozic, včetně novinky Sacajawea .

Alegría představuje vyváženou směs aranžovaných a improvizovaných ploch, provázaných naléhavým hlasem Shorterova saxofonu. Neobvyklé barvy dechového orchestru dosahují Shorter-aranžér či Robert Sadin zajímavou instrumentací využívající v jazzovém kontextu ne příliš běžných (a reminiscenci na Gila Evanse vyvolávajících) nástrojů, hoboje, lesního rohu či tuby. Paradoxně je v kapele kromě leadera již jen jeden saxofon, navíc alternující s basklarinetem. Specifický zvuk Chrise Pottera na tomto postu je i přesto nepřeslechnutelný. Jádro souboru, spoluzodpovědného za barvitou a neopakovatelnou atmosféru Alegríi, tvoří Shorterův současný akustický kvartet s Danilo Perezem na místě pianisty, zmiňovaným basistou Johnem Patituccim a Brianem Bladem za bicí soupravou. V několika skladbách jsou pianista a bubeník alternováni neméně zajímavými interprety, Bradem Mehldauem , respektive Terri Lyne Carrington , a doplněni perkusistou Alexem Acuňou , spoluhráčem z dob legendárních Weather Report.

Shorterova hudba nenásilně boří hranice žánrů, přestože své jazzové kořeny a nejsilnější vlivy přiznává. Leaderova improvizační svobodomyslnost a interpretační originalita jsou však pojítkem celého spektra hudebních nápadů a inspirací, kterými Shorter (v současnosti evidentně mimořádně plodný) jen srší. Jeho schopnost uchopení hudebního materiálu, sahajícího od středověké koledy od neznámého autora, až po jeden z klenotů Shorterova období v kapele Milese Davise Orbits , je nevídaná. Alegría navíc vyváženě kombinuje aranžérskou sofistikovanost a improvizační spontaneitu. Aureola jedné z posledních žijících jazzových legend tak v případě Wayne Shortera jistě není chimérou.

Vydavatel: Verve / Universal

Stopáž: 57:06

Nahráli: Wayne Shorter - tenor a soprán saxofon, Danilo Perez/Brad Mehldau - klavír, John Patitucci - kontrabas, Brian Blade / Terri Lyne Carrington - bicí, Alex Acuňa - perc., Charles Curtis - sólové cello, komorní dechový orchestr

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.