neděle, 10. únor 2008

Vladimír Bukač - Bartók: Concerto pour alto, Martinů: Rhapsodie-concerto, Hindemith: Trauermusik

Napsal(a) 

Vladimír Bukač - Bartók: Concerto pour alto, Martinů: Rhapsodie-concerto, Hindemith: Trauermusik Vladimír Bukač - Bartók: Concerto pour alto, Martinů: Rhapsodie-concerto, Hindemith: Trauermusik

Vladimír Bukač - viola, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Vladimír Válek. Produkce: Irena Ladmanová. Text: F, A. Nahráno: 9/2003, Studio Českého rozhlasu, Praha. Vydáno: 2006. TT: 47:13. DDD. 1 CD Calliope CAL 9364 (distribuce Classic).

Vladimír Bukač nahrává pro label Calliope už řadu let jako člen Talichova kvarteta a občas i sólově. Francouzi nahrávky zařazené na tuto desku odkoupili od Českého rozhlasu, pro který bylo původně vše v roce 2003 Bukačem, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a dirigentem Vladimírem Válkem natočeno. Jedná se až na dílčí věci o původní verzi Bartókova Concerta , dále pak o Hindemithovu Smuteční hudbu a Rapsodii-Concerto od Martinů. Analyzovat styčné body a svébytnost těchto skladeb by vydalo na dlouhou studii, v této recenzi jen pár vět o interpretaci. Sólista je suverénním mistrem violy, spíše intelektuálním typem umělce, ovšem s bohatou emocionální platformou. Jeho krásný, mužný, nicméně měkce lahodný tón bohužel nebyl stejnou inspirací pro orchestr. Nejvíce je to znát v Martinů. Jeho rapsodie je kompoziční perlou, kdy při zpěvných plochách by mělo srdce posluchače jihnout blahem. To se orchestru vždy nepovedlo a zůstal za kreací Bohuslava Matouška, České filharmonie a Christopha Hogwooda, kterou plánuje vydat britská firma Hyperion. Při hodnocení jsem byl tedy skutečně na rozpacích. Kvůli svrchovaně přesvědčivému výkonu Vladimíra Bukače volím pět H(armonií).

Body: 5 z 6

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.