středa, 18. únor 2004

Vítězslav Novák: Klavírní skladby

Napsal(a) 

booklet booklet
Legendární český pianista František Rauch (1910-1996) byl jedním z nejvýznamnějších propagátorů české klavírní tvorby. V letech 1936-37 studoval kompozici u Vítězslava Nováka a není tedy divu, že k jeho dílu měl vztah obzvláště blízký. Na prvním disku tohoto kompletu uslyšíme soubornou nahrávku Novákových Sonatin op. 54, na druhém disku se můžeme seznámit se dvěma klavírními monumenty - Sonatou eroicou op. 24 a Panem op. 43, třetí disk nabízí cykly drobnějších skladeb: Bagately op. 5, Můj máj op. 20, Písně zimních nocí op. 30, a výběr dvanácti částí z Mládí op. 55. František Rauch pořizoval nahrávky těchto děl průběžně v letech 1957-76, tedy v téměř dvacetiletém rozmezí. Jeví se na nich jako pianista mimořádných kvalit. Jeho hru můžeme nejspíše označit jako "přímou", "průzračnou" nebo "čistou" v tom nejširším a nejlepším slova smyslu. Rauch měl vynikající techniku, která mu dovolovala bez problémů zvládat i tak obrovitá díla, jako je Sonata eroica nebo Pan (tato skladba má sama o sobě stopáž 54 minuty a Rauch je jedním z nemnoha pianistů, kteří ji měli ve svém repertoáru). Dalším výrazným rysem jeho hry je "zřetelnost", a to jak v úhozu (ani v těch nejimpresionističtějších skladbách nemá Rauch zapotřebí "schovávat se" bezdůvodně za pedál), tak v pojetí (dokáže dokonale členit hudební text od nejmenších prvků až po nejvyšší hudební celky). Se snahou o zřetelné členění zřejmě souvisí i to, že Rauch poměrně často zdůrazňuje začátek hudební fráze nepatrným prodloužením prvního tónu. Velmi sympaticky působí klavíristova úcta ke skladatelovu zápisu. Nikdy se nesnaží vložit do textu nic, co Novák nenapsal. Na druhé straně ovšem často objeví leccos, co může pianistům při zběžném čtení uniknout (kupříkladu zajímavé postupy v basu). Přestože jeho barevná škála je poměrně střízlivá, předvádí někdy zvuková kouzla až neuvěřitelná: kukání ve volné větě "Jarní sonatiny" zní tak věrně, že by to živá kukačka lépe nesvedla (je zajímavé, že kukání ve 2. části cyklu Můj máj a ve 4. větě Pana už onu přesvědčivou barevnou intenzitu nemá). Při čtení notového textu si znovu uvědomíme, jak jsou Novákovy klavírní skladby umně prokomponované, jak svobodně a přitom ukázněně se rozvíjí jejich harmonický průběh a neustále žasneme nad bohatostí motivické práce. Pozornost si u tohoto titulu zaslouží i výborný průvodní text Víta Roubíčka, který stojí nejen svou erudovaností, ale také jazykovými kvalitami vysoko nad vším, na co jsme v tomto oboru zvyklí. Není pochyb, že se novákovská diskografie rozrostla o přírůstek mimořádného významu.

Vydavatel: Supraphon

Stopáž: 64:41 + 76:23 + 57:21

Nahráli: František Rauch - klavír

Body: 5 z 6

Věroslav Němec

Hudební editor a redaktor, klavírista (bývalý), pedagog (bývalý), muzikolog, hudební publicista. V letech 1975 – 2000 pracoval v hudebním nakladatelství Supraphon (1989–91 šéfredaktor, 1998–99 ředitel, 1999–2000 místopředseda představenstva). Od roku 2000 je šéfredaktorem hudebního nakladatelství Amos Editio, které v roce 2012 získalo pod jeho vedením prestižní Cenu České hudební rady. Jako pianista vystupoval v klavírním duu se svou manželkou Jitkou. S časopisem Harmonie spolupracuje od roku 1999. Ve svých textech, jichž vyšlo v Harmonii přes 500, se věnuje především klavírní interpretaci.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.