čtvrtek, 17. březen 2005

Vít Švec Trio: Keporkak

Napsal(a) 

booklet booklet
Vít Švec - kontrabas, Matej Benko - piano, Jan Linhart - bicí. Vydáno 2004. TT: 56:21. 1 CD Arta F10131 (distribuce 2 HP Production). Na nově postavené trio Víta Švece jsem byl velmi zvědav. Zvlášť po úspěchu předchozí latino-taneční podoby, za kterou CD Aanderud, Švec, Razím: Trio '02 dostalo Cenu Harmonie za nejlepší jazzovou nahrávku roku 2002. A nutno říct, že nový snímek předčil má očekávání, která ostatně vznikla spíše na základě kategorií vytvořených Mexičanem Markem Aanderudem , jehož ruce zejména formovaly minulé album. Keporkak je ale jiného ražení, proto jej ani nelze příliš srovnávat s deskou předchozí.

Švec se tu obklopil o generaci mladšími spoluhráči z pražské "Ježkárny". Deska je především brilantním koncertem mladičkého klavíristy Mateje Benka . Ten se hned v úvodu představuje svěže temperamentní "velrybí" improvizací ve Follow the Whales , v zápětí však ukazuje i své prvotní interpretační přednosti v přednesové Evening Prelude . Benkova hra je až panensky čistá, průzračnost jeho melodiky je nicméně doprovázena dokonalou řídící schopností a citem pro kolektivní empatii. Vcítění je vůbec pro klavírní trio více než nezbytným předpokladem smysluplnějšího trvání.

Benko ale hlavně celému disku vtiskuje svou skladatelskou vizi, jen dvě skladby totiž pocházejí od "leadera". Kompozičně se prešovský rodák naštěstí vyhýbá zavedeným "newyorským schématům", prvky moderní vážné a latinsko-americké hudby tu integruje do celku "klasicky" jazzové rytmiky s naprostou samozřejmostí. Zvukově jsou tyto žánrové přesahy na CD velmi plasticky zachyceny, otázkou je, jak dobře tyhle nuance uslyšíme při klubových představeních. Vít Švec dal příležitost nápaditému hráči, který se nejen nebojí originálních experimentů (uprostřed Information No. 7 jako bych slyšel kousek Kratochvílova Toleda , ve Švecově swingujícím Blues for Michael zřejmě zaznívá motiv jednoho z televizních Večerníčků), ale hlavně je technicky a přednesově (hlavní přednost) zvládá. Ostatně, sám Benko jazzovou interpretaci vyučuje na konzervatoři.

Jestliže jsem vyhrazený prostor věnoval především Benkovi, pak proto, že Keporkak osvětluje něco pozitivního z nejmladší generace jazzmenů. A neotřelosti, které dal kontrabasista Vít Švec šanci, si cením nejvíce. O to víc, že není samoúčelná.

Vydavatel: 2 HP Production

Nahráli: Vít Švec - kontrabas, Matej Benko - piano, Jan Linhart - bicí

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Petr Vidomus

V Harmonii zakotvil na podzim 2004, kdy si jej na základě reportáže z francouzského jazzového festivalu vybrala jako svou náhradu Petra Konrádová (Petro, díky!). Stal se editorem jazzové rubriky časopisu, což znamená, že pro vás vybírá ta nejzásadnější témata, která hýbou světem tohoto žánru, dohlíží na kvalitu článků a v neposlední řadě sám píše. Do jeho textů se může promítat láska k sociologii, Francii a jazzrocku 70. let. Mimo to má rád dobré víno, cestování a fotografii. Můžete jej znát také coby hlas stanice ČRo Jazz.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.