sobota, 1. březen 2003

Vincent van Gogh - Music of his Time

Napsal(a) 

booklet booklet
Firma Naxos přináší v řadě Art and Music již pátý disk, který je tentokrát věnován malíři a skladatelům žijícím ve druhé polovině 19. století. Všechny ukázky jsou vybrány z nahrávek uvedené firmy a můžeme konstatovat, že jejich kvality jsou vyrovnané a vesměs vynikající. U tohoto typu kompilace však musí být použita jiná hodnotící kritéria. Zkusme se proto podívat na vydavatelské záměry a cíle, které si celá série klade. Předpokládejme, že posluchač bude skutečně hledat vztah mezi výtvarnými a hudebními díly. Jakou nabídku dostane? V celém bookletu, který ostatně již svým formátem neskýtá valné možnosti k reprodukci, nalezneme pouze šest "zmenšenin" Goghových obrazů. Skutečně nevím, proč grafikové nevyužili alespoň plochu celé stránky v průvodním sešitku a obrázky rozvrhli v ještě menším měřítku, než bylo nezbytně nutné. Soudíme-li, že CD bude určeno především znalcům výtvarného umění, pak by tím spíše bylo na místě, aby dokumentujících reprodukcí bylo, pokud možno, co nejvíce. Pokud jde o výběr z děl francouzských skladatelů, jsou vazby patrné na první pohled. Hned v hybné střední části druhé věty Lalova Violoncellového koncertu d moll jakoby slyšíme klapot koňských podkov a vizuální dojem z obrazu Most mezi Anglois a Arles s pradlenami sluchový vjem rozhodně podpoří. Části z Chabrierovy Pastorální suity se zase doplňují s obrazem Obilné pole z cypřiši . Váhám ale například u Arlézanky a táži se, proč se na disku neobjevily některé části ze stejnojmenné suity George Bizeta. Také Goghova Večerní terasa kavárny na Place du Forum v Arles najde na kompaktu svůj protějšek, nejspíš opět mezi francouzskými skladbami. Problém ale pociťuji u ostatních děl. K ouvertuře Wagnerova Parsifala by se dle mého soudu z van Goghových děl hodil například jeho Kostel v Auvers nebo obraz Večerní procházka , které však booklet neobsahuje. Lisztovy Šedivé mraky by bylo možné propojit s Obilným polem , tam je však obloha jasná. Dvě z Mahlerových Písní potulného tovaryše také obtížně přiřazuji. Možná tak ještě píseň Dvě modré oči , kterou bychom mohli poslouchat při pohledu na Goghův autoportrét. Zřejmě zde bylo cílem doložit, že k hudbě určitého prostředí náleží také výtvarné umění, jinými slovy místní podmínky ovlivňují jak hudbu, tak malířství. A rozdíl mezi nimi je okamžitě poznatelný.

Vydavatel: Naxos / Classic

Stopáž: 62:40

Nahráli: Maria Kliegel, Nicolaus Esterházy Sinfonia, Michael Halász; Quatuor Ludwig, Michaël Levinas; Orchestre Philharmonique de Monte-Carlo, Hervé Niquet; Polish NRSO, Johannes Wildner; Arnaldo Cohen; Hidenori Komatsu, Radio-Philharmonie Hannover, Cord Garben

Body: 4 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.