čtvrtek, 23. květen 2002

Valentin Silvestrov: Leggiero, pesante

Napsal(a) 

booklet booklet
Ze stínu svých společensky pružnějších, a tedy i úspěšnějších souputníků z bývalého sovětského bloku - Kancheliho, Pärta, Gubajduliny, Schnittkeho - se noří Valentin Silvestrov (nar. 1937) a s ním hudba, která jako by kopírovala stejný proces: všech šest skladeb na nahrávce by klidně mohlo být součástí jediného cyklu nebo možná jediného hudebního proudu, který zní kdesi mimo lidské vnímání a na nějaký čas se vždy materializuje, tu do violoncellové sonáty, pak do smyčcového kvartetu, posléze do tria se sopránem atd. Zdánlivě - nikoliv ale urážlivě - nicotná hudba je přitom zřejmě dost nevděčná k nastudování a realizaci. Není v ní stopy po technicistním exhibicionismu, interpret na ní skoro nic nepředvede, zato ale musí být velmi koncentrovaný, protože v rozměrných plochách skladeb se pořád něco nepatrného děje a zároveň se pořád něco jakoby chystá. Napětí je udržováno na povrchu nebo těsně pod ním (nikde nedojde k propadu). Žádná křeč, ani zvuková agrese, nástroje jsou traktovány v přirozených polohách. Nejedná se ale o tradiční melodicko-harmonický styl, ten se i pro Silvestrova dávno rozpadl do fragmentů, z nichž povstávají zdánlivě nahodile poskládané fráze. Nejednou lze zaslechnout i mnohem starší, "středověké" ohlasy (například v houslovém Postludiu ). Všechno by klidně mohla být improvizace, ale ve skutečnosti jsou Silvestrovovy skladby velmi pečlivě notovány a sbližují tak svého autora s Mortonem Feldmanem či Giacintem Scelsim. Hudba nese jistě i nějaké tajné nebo přinejmenším tiché poselství, to se však zjeví jen zasvěceným. Jak taková tichá zvěst vypadá, dokládá Postludium DSCH : jednak svým názvem, jednak sopránovým partem, který je po celou dobu jen na vokál a v závěru obsahuje nenápadné Amen. V ostatních případech, myslím, se zasvěcení dříve či později dostaví opakovaným poslechem.

Vydavatel: ECM Records ECM New Series / 2HP Production

Stopáž: 70:32

Nahráli: Anja Lechner - violoncello; Silke Avenhaus - klavír (Sonáta, Postludium 1 a 3); Rosamunde Quartet; Maacha Deubner - soprán; Simon Fordham - housle; Valentin Silvestrov - klavír (Hymnus)

Body: 4 z 6

Wanda Dobrovská

Vystudovala hudební vědu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, svému oboru se věnovala na Akademii věd a také jako redaktorka hudební edice nakladatelství H&H (Nová nauka o harmonii od Aloise Háby). Specializuje se na soudobou hudbu, moderuje záznamy a přenosy koncertů, připravuje hudebně-publicistické pořady, píše články pro Harmonii nebo do Týdeníku Rozhlas. Připravuje a moderuje hudební bloky pro vysílání digitální stanice D-dur.

 

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.