František Hanták – hoboj, Svjatoslav Richter – klavír, Česká filharmonie, Slovenská filharmonie, Václav Talich. Produkce: Supraphon Music a.s. Text: Č, A, N, F. Nahráno: 29. – 31. 3. 1955, Studio Domovina Praha, 8. 6. 1954, Dvořákova síň Rudolfina v Praze, 19. 6. 1950, Velký sál vládní budovy v Bratislavě. Vydáno: 2007. TT: 56:04. ADD, digitally remastered. 1 CD Supraphon Music SU 3834-2.
Talichovský projekt českého vydavatelství Supraphon, započatý v roce 2005, pokračuje letos již 14. kompaktním diskem, který přináší skutečnou raritu: skladby německých barokních Mistrů Georga Friedricha Händela a Johanna Sebastiana Bacha. Ve spojitosti s Talichem, jehož dirigentskou doménou byla především hudba 19. století, je to kombinace jistě nečekaná a o to více přitažlivá. Dalším lákadlem je dvojice sólistů: přední český hobojista František Hanták a legendární ukrajinský klavírista Svjatoslav Richter. Dramaturgie kompaktního disku je ohraničena lety 1950?-?1955 a nabízí tři skladby: Händelův Hobojový koncert g moll a Bachův Koncert pro cembalo (klavír) d moll (doprovází Česká filharmonie) a Orchestrální suitu č. 3 D dur (Slovenská filharmonie). Při poslechu je nutno si uvědomit fakt, že nahrávky vznikaly v údobí padesátých let, kdy u nás nebyla příliš velká zkušenost s hraním barokní hudby a zvukový ideál vycházel z velkého romantizujícího zvuku smyčců. Spontánní muzikalita a virtuozita obou sólistů a precizní Talichovo nastudování však dokáže strhnout a překlenout některá úskalí jako například v podobě zmíněného příliš hutného zvuku smyčců anebo absenci cembalového continua. Osobně mě nejvíce zaujalo Hantákovo nastudování Händelova koncertu, jeho jemný tón, zvukově velmi plastický a velmi půvabně působící ve 3. větě (Sarabanda). Po technické stránce vycházejí nejlépe rekonstruované snímky s Českou filharmonií, nejméně kvalitní je snímek Bachovy orchestrální suity se Slovenskou filharmonií. Pravděpodobně v důsledku poškození originálních matric, ale i zde se musí ocenit, co dokáží zrestaurovat současné digitální technologie a tím i zpřístupnit poslechu. Průvodní komentář v bookletu, z pera redaktora projektu Petra Kadlece, je napsán stručně a čtivě (nechybějí medailónky sólistů a skladatelů), a jeho stěžejní část je soustředěna na spolupráci Talich – Richter, z které vzešla studiová nahrávka Bachova koncertu. Trochu postrádám nějaké doplňující informace o vzniku nahrávky Bachovy suity se Slovenskou filharmonií, neboť tento snímek je unikátní především z dokumentačního hlediska. Určitě zajímavě působí, že byly provedeny retuše v náročných partech vysokých barokních trompet či vynechání tympánů a cembalového continua. Nicméně myslím, že přínos těchto nahrávek v rámci 14. talichovského alba je nesporný, neboť jde o unikátní dokument, který má především velkou hodnotu historickou.
Body: 3 z 6
