sobota, 11. únor 2012

Václav Hudeček - The Greatest Romantic Violin Concertos

Napsal(a) 

Václav Hudeček - The Greatest Romantic Violin Concertos Václav Hudeček - The Greatest Romantic Violin Concertos

(Mendelssohn, Brahms, Čajkovskij, Sibelius)

Václav Hudeček – housle, Symfonický orchestr Československého rozhlasu (1, 4), Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK (2, 3), dirigenti: Jiří Bělohlávek (2, 3, 4), Václav Smetáček (1). Text: A, N, F, Č. Nahráno: 1974 – 1980. Vydáno: 2011. TT: 2:09:45. AAD. 2 CD Supraphon SU 4055-2.

Mezinárodně mimořádný mladík v letech sedmdesátých, zářivá hvězda a skvělý vývozní artikl státu v letech 80., i přes nástup mladší konkurence stálice v letech 90., stagnace v současnosti. Je to sice zjednodušující pohled, ale tak vidím houslovou kariéru Václava Hudečka . Je nesporné, že to byl talent, jaký se nerodí ani každý rok, ani každé desetiletí. Díky tomu, že Supraphon kdysi pohltil Panton, má ve svém archivu poklady, které stojí za to vydávat. Nahrávky pana Hudečka k nim určitě patří. Jsou sice dnes hlavně dobovým dokumentem, ale v řadě detailů skýtají poučení a potěšení. Vlastně jedna nahrávka dle mého mínění dobovou determinaci překonala. Brahmsův Koncert D dur je dodnes živou, na české poměry dokonce skoro referenční nahrávkou (1980). Je to perla této kompilace, a to včetně hudební režie (Pavel Kühn). Je to také nahrávka technicky nejčistší. Na opačný pól bych dal nahrávku Mendelssohnova Koncertu e moll z roku 1974, která se se současnými projekty skutečně nedá porovnávat. Velmi podařená je nahrávka Čajkovského Koncertu D dur , což je dílo, které je naturelu sólisty evidentně velmi blízké. Ze zvukové stopy jsem měl pocit, že nejvzdálenější byl houslitovi v době nahrávky (1976) Sibeliův Koncert d moll . Například imanentní mrazivost úvodu první věty a barbarství úvodu finále jej míjely. A technická transparentnost také není to, na co jsme zvyklí u nahrávek posledních dvaceti let. Oba orchestry měly na dirigentském stupínku dobré velitele, nicméně kvůli Brahmsovi dávám přednost Pražským symfonikům a třicátníkovi Jiřímu Bělohlávkovi .

Body: 4 z 6

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.