sobota, 11. únor 2012

Václav Hudeček - The Greatest Romantic Violin Concertos

Napsal(a) 

Václav Hudeček - The Greatest Romantic Violin Concertos Václav Hudeček - The Greatest Romantic Violin Concertos

(Mendelssohn, Brahms, Čajkovskij, Sibelius)

Václav Hudeček – housle, Symfonický orchestr Československého rozhlasu (1, 4), Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK (2, 3), dirigenti: Jiří Bělohlávek (2, 3, 4), Václav Smetáček (1). Text: A, N, F, Č. Nahráno: 1974 – 1980. Vydáno: 2011. TT: 2:09:45. AAD. 2 CD Supraphon SU 4055-2.

Mezinárodně mimořádný mladík v letech sedmdesátých, zářivá hvězda a skvělý vývozní artikl státu v letech 80., i přes nástup mladší konkurence stálice v letech 90., stagnace v současnosti. Je to sice zjednodušující pohled, ale tak vidím houslovou kariéru Václava Hudečka . Je nesporné, že to byl talent, jaký se nerodí ani každý rok, ani každé desetiletí. Díky tomu, že Supraphon kdysi pohltil Panton, má ve svém archivu poklady, které stojí za to vydávat. Nahrávky pana Hudečka k nim určitě patří. Jsou sice dnes hlavně dobovým dokumentem, ale v řadě detailů skýtají poučení a potěšení. Vlastně jedna nahrávka dle mého mínění dobovou determinaci překonala. Brahmsův Koncert D dur je dodnes živou, na české poměry dokonce skoro referenční nahrávkou (1980). Je to perla této kompilace, a to včetně hudební režie (Pavel Kühn). Je to také nahrávka technicky nejčistší. Na opačný pól bych dal nahrávku Mendelssohnova Koncertu e moll z roku 1974, která se se současnými projekty skutečně nedá porovnávat. Velmi podařená je nahrávka Čajkovského Koncertu D dur , což je dílo, které je naturelu sólisty evidentně velmi blízké. Ze zvukové stopy jsem měl pocit, že nejvzdálenější byl houslitovi v době nahrávky (1976) Sibeliův Koncert d moll . Například imanentní mrazivost úvodu první věty a barbarství úvodu finále jej míjely. A technická transparentnost také není to, na co jsme zvyklí u nahrávek posledních dvaceti let. Oba orchestry měly na dirigentském stupínku dobré velitele, nicméně kvůli Brahmsovi dávám přednost Pražským symfonikům a třicátníkovi Jiřímu Bělohlávkovi .

Body: 4 z 6

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.