pondělí, 2. červen 2008

Václav Dvořák - Dvořák, Smetana

Napsal(a) 

Václav Dvořák - Dvořák, Smetana Václav Dvořák - Dvořák, Smetana

Dvořák: Romantické kusy op. 75, Sonatina op. 100. Smetana: Z domoviny. Ernst: Nocturno op. 8/1, Bolero op. 16

Václav Dvořák - housle, Michal Rezek - klavír. Produkce: Václav Dvořák. Text: Č, A. Nahráno: 2007. Vydáno: 2007. TT: 59:24. DDD.

1 CD Jan Nykrýn ny246003-2 (www.nykryn.com).

Slavný nástrojový časopis The Strad napsal o Václavu Dvořákovi, že má velký, atraktivní tón. Po poslechu jeho nového projektu mu musím dát za pravdu. Není to sice tón tak osobitý, jako vlastní Mutter, Vengerov, Kremer nebo Repin, ale nabízí kvality, které nelze pominout. Obligátní český repertoár připravil poctivě, bez samoúčelných překvapení v tempech, frázování a dynamice. Navíc velmi ctí zápis autora, což není vůbec samozřejmé. Romantické kusy jsou skutečně komorní, klidné, citlivé k nástrojovému kouzlu. Kdyby v nich nebyla příjemná jiskra, tak by se dalo napsat, že jsou "usedlé". Potěší očekávanou tradicí českého způsobu interpretace. V tomto směru zajímavější je přece jen více vyzpívaná Sonatina . Vrcholem desky je však Smetana. Z domoviny jsem měl pocit, že právě tato hudba je Dvořákovi nejbližší. Vypointování některých detailů bylo pro mě překvapením.

Nechcete-li hrát hudbu Heinricha Wilhelma Ernsta se sladkobolnou salónností, do které se snadno vklouzne, tak musíte pečlivě vážit tempa, míru vibráta, glissand, poměry temp. Pan Dvořák se strefil do černého. Jeho technika sice není tak brilantní jako například u Heifetze, Menuhina a jiných, ale to ostatně není v prvním plánu. Jak česká premiéra Nocturna , tak světová Bolera je hlavně otázka výrazu a ten je přesvědčivý. Kdybych měl Václava Dvořáka k někomu typově přirovnat, pak by to byl Václav Snítil.

Coda: Vydavatel byl tak důkladný, že uvedl údaje, s jakými jsem se ještě na žádné české desce nesetkal: housle a jejich autora (Zdeněk Frodl z Hradce Králové, 2000, "Luigi"), použité struny: Larsen "Tzigane", značka smyčce (Rudolf Neudörfer) i klavíru - Steinway, koncertní model D (tónově inspirující spolupráce Michala Rezka). Cover je jednoduchý, nekomerční, což nemusí být v době, kdy je v oblasti designu dovoleno téměř vše, pouze výhodou.

Body: 4 z 6

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.