středa, 9. duben 2003

Uri Caine: Diabelli Variations

Napsal(a) 

booklet booklet
Uri Caine , americký pianista, skladatel a aranžér, autor úprav Mahlerových či Schumannových skladeb nebo Goldbergových variací , si tentokrát pohrál s Beethovenovým cyklem takzvaných Diabelliho variací . Ve dvacátých letech 18. století dal Anton Diabelli, skladatel a pedagog, svůj valčík v C dur k dispozici padesáti skladatelům, kteří podle jeho názoru vhodně reprezentovali rakouskou kulturu. Dnes už nám většina jmen nic neříká - ve sbírce se však také sešli například mladičký Liszt s Karlem Czerným. Diabelli netušil, že svou jednoduchou skladbičkou inspiruje Ludwiga van Beethovena nikoli k jedné, ale hned k třiatřiceti variacím. Jeho Veränderungen tak musely vyjít v samostatném svazku roku 1826. Beethoven zde exemplárně předvedl takové kompoziční mistrovství, jaké najde v hudební literatuře stěží obdoby. Jakkoli primitivní se nám původní téma může zdát, Beethoven v něm objevil potenciál, který mu vystačil na hodinový cyklus. Cainovo aranžmá zahrnuje nejen lehké zjazzování, ale především orchestrální instrumentaci. Tady je Caine obdivuhodně autentický: hraje na fortepiano a doprovází jej proslulý orchestr dobových nástrojů Concerto Köln . Jeho zvuk vyvolává dojem, jako bychom se účastnili jedné z premiér Beethovenova nového orchestrálního díla. Uri Caine zachází velmi citlivě s frázováním a své jazzové "choutky" drží na uzdě. Disciplina jde ruku v ruce s hravostí: uslyšíme zde například témata z 5. i 9. symfonie či Sonáty cis moll - tyto narážky však nejsou násilně implantovány, mají oporu v notovém textu.

Knížečka, která doplňuje papírový obal CD (z dílny společnosti Winter&Winter vycházejí skutečné mistrovské kousky!), se zdá být ilustrací zhotovenou přímo na objednávku interpretů - jde ale o "architektonické variace" na domek Paula Schmitthennera (1884-1972).

Inspirující nahrávka by možná potěšila a pobavila i Beethovena - měl-li alespoň nepatrný smysl pro humor.

Vydavatel: Winter & Winter / 2HP Production

Stopáž: 56:07

Nahráli: Uri Caine - fortepiano, aranže, improvizace, Concerto Köln

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Dita Hradecká

Vystudovala konzervatoř v Plzni (obor klavír) a hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Působí jako překladatelka, hudební publicistka (Harmonie, Hudební rozhledy, Hospodářské noviny) a donedávna vyučovala hudební historii na pražské pobočce New York University. Je redaktorka, organizátorka, překladatelka a v poslední době i vydavatelka elektronických knih. Pochází ze Strakonic. Ačkoli ji lákala řada oborů spíše exaktních, rozhodla se vystudovat konzervatoř, aby se ujistila, že profesionální umělkyní nikdy nebude. Nejrůznější kurzy klavírní, komorní a cembalové hry či barokního tance spolu s vlastní pódiovou zkušeností jí ale daly citlivost a čich na uměleckou kvalitu výkonu a zároveň empatii k profesionálním umělcům a tvůrcům. Překládá odborné texty a libreta z angličtiny, němčiny a francouzštiny. Ze studia hudební vědy na FF UK si odnesla hlavně poznání důležitosti kritického a nezaujatého myšlení a coby eklektik také úctu ke všem, kdo jsou schopni věnovat celý život jednomu skladateli nebo jedné oblasti. V letech 2016-18 vedla redakci vážné hudby na Vltavě, v roce 2019 se stala vedoucí knihovny Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě.

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikantyAlterecho - platforma pro současnou hudební kulturu

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 700

Novinky emailem

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.