čtvrtek, 22. prosinec 2016

Úplně jiný Jakub Jan Ryba

Napsal(a) 

Je pravda, že mé skladby nejsou tak dokonalé, aby unikly přísné kri­tice. Nebojím se ryzí a důkladné kritiky, neboť ji považuji za nejlepší učitelku, jež vede k nejvyšší dokonalosti. Ale na neštěstí moje hudba byla posuzována mnohými, kteří rádi mluvili o věci, aniž by jí vůbec rozuměli, jako onen o obru na měsíci. Jejich snaha kárati, nebo spíše závist, předsudek a touha, abych byl sesměšněn, nebyly s to mi vyvrátit dobře uvážené zásady a poučit mě o něčem lepším...“ Přečte-li si čtenář paměti Jakuba Jana Ryby, zůstane v něm kus pachuti z překážek a z bojů s malostí, kterým musel český kantor během svého života čelit. Ryba si byl dobře vědom svých uměleckých limitů stejně jako úrovně hudebníků, pro které své skladby psal, nicméně skladatelovy limity nepředstavuje notoricky známá Česká mše vánoční, jak si většina české veřejnosti myslí, a bylo by skvělé, kdyby tuto železně zarytou představu dokázala alespoň zčásti rozmělnit nahrávka Rybovy Stabat Mater, kterou v listopadu vydalo nakladatelství Nibiru Publishers. Ryba text středověké sekvence zhudebnil třikrát, dvě varianty vznikly na český text (k první verzi z roku 1790 existuje i nahrávka, kterou pořídil Pěvecký sbor Čerchovan v roce 2001) a v roce 1805 zhudebnil latinský originál pro plzeňský chrám sv. Bartoloměje.

Znalci Rybova díla mluví o této Stabat Mater  jako o nejzávažnějším skladatelově díle, a pokud si nahrávku poslechnete bez předsudků, zjistíte, že společné rysy s vánoční „Rybovkou“ tu samozřejmě jsou, ale zároveň budete překvapeni vyzrálostí oratoria, které rozhodně stojí kvalitativně na stejné úrovni jako například o patnáct let starší Requiem Václava Jana Tomáška, jehož dílo sice není tak masově známé, ale který je rozhodně považován za vyspělejšího autora než Ryba. Dramatická a instrumentačně pestrá partitura odkazuje místy k českému baroku, místy k vrcholnému klasicismu a klade interpretační nároky jak na orchestr, který vede dirigent Zdeněk Klauda, tak na čtveřici skvělých sólistů: Simonu Šaturovou, Mar­kétu Cukrovou, Jamese KryshakaAdama Plachetku. Přiznám se, že k prvnímu poslechu jsem i já přistupovala s předsudkem a s předobrazem milého pastorálního Ryby, ale ráda jsem změnila názor. V momentě, kdy české nahrávací společnosti objevují díla Jiránka, Reichenauera, Sehlinga nebo Zacha, má mezi nimi Jakub Jan Ryba se svou Stabat Mater právo na pozornost. Interpretační stránka věci vám přidá na radosti, sólové obsazení je asi jedno z nejlepších, které si lze v českých vodách představit, lehká koloratura Simony Šaturové s vytříbeným stylem Markéty Cukrové se v duetech skvěle doplňují, příjemným objevem je pro české publikum americký tenorista James Kryshak a basový part zastává v kvartetu sólových hlasů asi nejsnazší úlohu, takže tu Adam Plachetka s ležérností nechává vyniknout svým kvalitám.

Dalším rybovským příspěvkem posledních týdnů je nahrávka České mše vánoční pod vedením Vojtěcha Spurného, který podle svých slov vychází z nejstaršího dochovaného opisu uloženého v Českém muzeu hudby, neuvádí ale z jakého roku opis pochází. Na první pohled tedy vznikla nahrávka pozoruhodná snahou o historickou poučenost, z nejstarší dochované partitury z roku 1827 už ale vycházel v roce 2013 Marek Štryncl (ArcoDiva UP 0142-2131) a také Robert Hugo (1998, Archiv Produktion 465 108-2) a nutno říct, že obě zmiňované nahrávky jsou interpretačně zajímavější. Jedná se o kvalitní nahrávku, která určitě stojí za poslech především díky dámským výkonům (Michaela Šrůmová a opět Markéta Cukrová) a výborné Capelle Mariana, ale u tak často hrané a nahrávané skladby bych ráda viděla pádnější důvody, proč ji zvěčnit.

Simona Šaturová – soprán, Markéta Cukrová – alt, James Kryshak – tenor, Adam Plachetka – bas, Martinů Voices, L’armonia terrena, Zdeněk Klauda – dirigent. Text: Č, A, N, F. Nahráno: 31.8. – 2. 9. 2016, kostel sv. Anny (Pražská křižovatka), Praha. Vydáno: 2016. TT: 58:39. DDD. 1 CD Nibiru 016 22231.

Michaela Šrůmová – soprán, Markéta Cukrová – alt, Václav Čížek – tenor, Jaromír Nosek – bas, Pavel Černý – varhany, Capella Mariana, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Vojtěch Spurný – dirigent. Text: Č, A. Nahráno: 2015, 2016. Vydáno: 2016. TT: 57:54. DDD: 1 CD Radioservis CR 00899-2.

Michaela Vostřelová

Narodila se ve městě Bedřicha Smetany, první hudební vzdělání získala ve městě Bohuslava Martinů. Bakalářské studium hudební vědy v Olomouci ukončila prací o raném vokálním díle Martinů, brněnské magisterské studium jejím rozšířením pod vedením Miloše Štědroně. Písněmi, tentokrát Ebenovými a Schubertovými, završila i studium zpěvu na Pardubické konzervatoři pod vedením Hany Medkové. Badatelskou práci si vyzkoušela v Centru Bohuslava Martinů, pedagogickou v ZUŠ Ratibořická, novinářskou v Harmonii, kde se od roku 2011 učí, jak hudbu slyšet a jak o ní psát. Je editorkou webu, který právě čtete.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.