úterý, 31. červenec 2012

Transitus Irregularis/Bohuslav Reynek - Pod prahem svítá

Napsal(a) 

Transitus Irregularis/Bohuslav Reynek - Pod prahem svítá Transitus Irregularis/Bohuslav Reynek - Pod prahem svítá

Nina Marinová – zpěv, housle, Miroslav Nosek – zpěv, kytary, Filip Dvořák – cembalo, varhanní pozitiv, bonga, Jan Keller – violoncello, udu, shaker, host: Miloš Dvořáček – bicí, perkuse, shaker. Nahráno: 28.–30. října 2011. Vydáno: 2012. TT: 60:30. 1 CD Nakladatelství Petrkov ISBN 978-80-87595-08-4 (součást básnické sbírky Bohuslav Reynek: Pod prahem svítá).

V souvislosti se skupinou Transitus Irregularis a její kolekcí zhudebněné poezie Pod prahem svítá je třeba zdůraznit dvě důležité věci. Jednak nejde o hudební album v pravém slova smyslu. Hodinové CD vyšlo jako součást knihy, v níž vedle Reynkových veršů najdeme také ukázky jeho výtvarných děl včetně volně vloženého grafického listu. Druhá poznámka se týká samotné kapely, kterou tvoří vesměs zkušení muzikanti, známí z jiných projektů a těles (Noční optika, wrgha POWU orchestra, Musica Florea, Česká filharmonie). Hudba, kterou hrají (nejen) na tomto albu, není primárně jazzová, etnická, artificiální ani alternativní. Ať už ji zařadíme do kterékoli z uvedených žánrových rubrik, vždy bude něčím vybočovat. Na druhou stranu z každého ze zmíněných žánrů na CD něco najdeme.

Pásmo zhudebněných Reynkových veršů se samozřejmě nevynořilo jako blesk z čistého nebe. Zájem o tvorbu petrkovského básníka můžeme zejména mezi českými folkaři a alternativci sledovat už více než dvacet let. Už v první polovině 90. let s Reynkovými básněmi pracovala Iva Bittová, později je zhudebňoval písničkář Karel Vepřek, alternativní skupina Pluto v čele s Pavlem Fajtem, živelná formace Kopir Rozsywal Bestar, nedoceněný písničkář Ondřej Metyš, meditativní Noi, Vladimír Václavek s Bittovou i sólově a další. O ucelenější pohled na tvorbu Bohuslava Reynka a jeho ženy Suzanne Renaud se pokusil Ondřej Škoch na albu Nitky (2002), jehož pokračování První sníh (2011) už je věnováno pouze básním paní Suzanne. A konečně v roce 2007 natočila celé album Reynkovy poezie folková skupina HUKL (Reynkarnace ).

Zatímco zejména zmínění písničkáři se soustřeďovali více na texty než na hudební doprovod, soubor Transitus Irregularis klade větší důraz na hudební složku. Expresivností mají melodie Miroslava Noska blízko částečně k Ivě Bittové, avšak zejména aranže a práce s vokální složkou posouvají projekt blíže k akustickému jazzu nebo alternativnímu, „neportovnímu“ folku. I když jsou základním melodickým nástrojem na albu housle (a i odtud pramení jistá příbuznost s Bittovou), Dvořáčkovy bicí a perkuse v kombinaci s Kellerovým cellem, které supluje basu, vytvářejí v pozadí zřetelné, rytmicky zajímavé jazzové figury. Ty stojí za povšimnutí například v písni Tyčky v plotě nebo v Kohoutech , kde ohnivý flamencový rytmus v kombinaci s představou rudé kohoutí hlavy evokuje obrazy, které skvěle korespondují s Reynkovou apokalyptickou vizí: „Hrozní kohouti Petrovi, / ryční, sveřepí, nachoví, / polnice a poplach hříchu, / neomylní psi pokání.“

Naznačené aranžérské schéma (výrazné housle v popředí a vespod rytmika) neplatí zdaleka pro celé album. Naopak, nahrávka je velmi pestrá a téměř v každé písni lze najít minimálně drobný detail, který skladbu činí výjimečnou. Velkou zásluhu na tom má také hráč na klávesy Filip Dvořák. V jednotlivých skladbách volí hru na varhanní pozitiv, který má místy až hammondkový zvuk, nebo na cembalo, jež v kombinaci se skřípajícími strunami v písni o sytých hadech a dřímajících škvorech zní vznosně a strašidelně současně.

Expresivnější polohy sluší zpěvačce Nině Marinové , kterou slovenský přízvuk bohužel mírně diskvalifikuje při interpretaci pomalejších, více na textu postavených pasáží. Ještě slabším článkem je Miroslav Nosek coby zpěvák (čímž nezpochybňuji jeho autorské a hráčské kvality). Jeho hlas je nevýrazný a to, co nemusí vadit v případě tichých písničkářů, působí v kombinaci s propracovanou, energickou a barevnou hudbou jako nedostatek. Zmíněný důraz na hudební složku se tím ještě posiluje, což je u alba zhudebněných veršů přece jen trochu škoda. Pokud však jde o aranže a pestrost, je CD Pod prahem svítá zajímavým a silně nadprůměrným příspěvkem k aktuální vlně zájmu o Bohuslava Reynka .

Body: 4 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.