pátek, 8. listopad 2002

Tobias Picker: Thérése Raquin

Napsal(a) 

booklet booklet
Tobias Picker se narodil roku 1954 v New Yorku a je autorem více než sedmdesáti skladeb. Nevypovídá asi příliš o serióznosti mého úsudku přiznání, že jsem se se skladatelovým jménem setkala poprvé v souvislosti s touto nahrávkou, proč bych to však popírala. Má-li pravdu tvrzení, že první dojem je vždy nejsilnější (jak ostatně potvrzují životní zkušenosti mnoha z nás), pak můj dojem z nahrávky už může překonat jen živá inscenace. Možná, že se k nám někdy dostane. Tereza Raquinová na libreto Geneho Scheera podle románu Emila Zoly je Pickerovou třetí operou. Vznikla na společnou objednávku tří operních domů: Dallas Opera, Opéra de Montréal a San Diego Opera. Picker je žákem Elliota Cartera a Miltona Babbitta a začínal jako zapřísáhlý dodekafonik. Dnes se podle mého soudu jeho hudební řeč stylově blíží syntéze směrů, jak ji slyšíme například z děl amerického skladatele italského původu Gian Carla Menottiho. V Pickerově hudbě vládne kontrast mezi melodickou myšlenkou se statickým rytmickým pohybem (kantilénová melodika) a statickou melodií s ostrou složkou metrickou ("minimalistické" úseky), a to ve složce vokální i instrumentální. Vzniká tím zvláštní napětí. Skladatel sám k tomu říká: "Toto napětí patří k prvkům mé hudby odjakživa. Má dřívější díla, dokonce i ta nejkomplikovanější seriální, ústila často náhle do durového trojzvuku. Nikdy jsem se vlastně tohoto hudebního jazyka nevzdal - objevil jsem jeho prostor mezi tonálním a atonálním světem a poznal, jak dalece jsou vzájemně spojeny a kde, respektive proč se setkávají. Z mého hlediska se tyto světy nikdy neoddělily, tak jako v mé opeře není oddělen dramatický svět prvního a druhého dějství." Naturalistický román Tereza Raquinová, příběh mimomanželské lásky, která si k naplnění pomůže vraždou, aby pak zašla na výčitky svědomí, je námětem pro veristickou kompozici a Picker zkomponoval působivé vokální party a dramaturgicky vyvážené a gradující hudební plochy. Premiéra se uskutečnila v listopadu 2001 na Dallas Opera v režii Francesky Zambello a soudíc podle snímků z inscenace, byla i po této stránce zdařilá. Nahrávka může sloužit jako doporučení i výzva.

Vydavatel: Chandos / Panther

Stopáž: 51:49 + 57: 29

Nahráli: Diana Soviero, Sara Fulgoni, Gordon Gietz, Richard Bernstein, Sheryl Woods, Gabor Andrasy, Peter Kazaras, The Dallas Opera Orchestra, Marilu Malato - asistent dirigenta, Graeme Jenkins

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.