Tiburtina Ensemble (Ivana Bilej Brouková, Hana Blažíková, Markéta Cukrová, Daniela Čermáková, Marta Fadljevičová, Anna Chadimová Havlíková, Kamila Mazalová, Renata Pušová, Barbora Sojková, Pavla Štěpničková, Tereza Wollnerová), Hana Blažíková – gotická harfa, Barbora Sojková – umělecká vedoucí. Text: A, N, F, Č. Nahráno: kostel Československé církve husitské v Praze-Dejvicích, listopad 2010. Vydáno: 2011. TT: 63:48. DDD. 1 CD Supraphon SU 4037-2.
Tiburtina Ensemble je soubor stále ještě velmi mladý. Vznikl před pouhými třemi roky z bývalých členek na gregoriánský chorál zaměřené Scholy Benedicty, z nichž každá sleduje vlastní sólovou pěveckou dráhu a má zkušenosti s prací v jiných, domácích i zahraničních ansámblech, které se specializují na provádění hudební tvorby od středověku po klasicismus. V největším obsazení se jedná o celkem jedenáct zpěvaček. Uměleckou vedoucí Tiburtina Ensemble je Barbora Sojková – všestranná zpěvačka se znalostí historicky poučené interpretace starší hudby, přehledem o funkci duchovní tvorby v katolické liturgii, sbormistrovským i muzikologickým vzděláním a širokými hudebními zájmy (kromě koncertů a nahrávek středověké hudby má na repertoáru i řadu barokních děl – a nevyhýbá se ani hudbě soudobé). Název Tiburtina Ensemble je odvozen od jména nejznámější křesťanské věštkyně, Sibyly Tiburské. Tomu odpovídá i repertoár souboru – v případě jeho prvního CD soustředěný na legendy o družkách Panny Marie, raně křesťanských světicích sv. Kateřině Alexandrijské, sv. Barboře a sv. Markétě, a jejich ohlas ve středověké chorální tvorbě, dochované v rukopisech, které vznikly ve 13. a 14. století pro potřebu ženského benediktinského kláštera sv. Jiří na Pražském Hradě – v kombinaci s vícehlasými mariánskými motety z evropských pramenů 13. století. Ke svaté Kateřině se na nahrávce váže devět skladeb, ke sv. Barboře sedm, ke sv. Markétě osm. Zpěvné, melismaty bohatě vyzdobené melodické vokální linky, proložené lehce se nesoucím zvukem gotické harfy, na kterou hraje členka souboru Hana Blažíková, plynou v interpretaci sólových hlasů, sborového jednohlasu i vícehlasu volně i dramaticky, v každé skladbě s důrazem na myšlenkový obsah textu (výrazným zejména v případě posledního čísla, moteta Mors-Mors-Mors-Mors ). Poslech nahrávky nabízí fascinující zážitek. V podání mužských hlasů by tento repertoár mohl znít barevně zajímavě i vytříbeně, ale zároveň možná poněkud chladně, zatímco ženské hlasy mu dodávají vřelost a citovou opravdovost. K tomu, aby zaujal posluchače, nepotřebuje Tiburtina Ensemble žádný z dnes oblíbených prostředků zvyšování zájmu publika o středověký repertoár – muzikantsky vděčné experimentování s moderními dechovými a smyčcovými nástroji, nebo kombinaci s bicími všeho druhu. Nepříliš průrazný zvuk středověké harfy k podtržení duchovní atmosféry celku nahrávky vrchovatě stačí; i využití techniky dozvuku tu patří k nadbytečným prvkům, které k celku nahrávky nic podstatného nepřidávají a jeho kvalitu nijak dále nezvyšují. Nabízí se tu představa, že by se někdo mohl pokusit použít Flos inter spinas / Kvítí mezi trny jako meditační hudbu; myšlenka jistě zajímavá, ale nepříliš pravděpodobná – na to jde o titul příliš závažný, který vyžaduje při poslechu značnou dávku soustředění nad hudbou i nad texty, na které vznikla. To je ovšem velké a zásadní plus této nahrávky – vedle skutečnosti, že v našich podmínkách jde o ojedinělý umělecký počin, který se s největší pravděpodobností dočká značného ohlasu i v zahraničí – a doufejme i brzkého pokračování. Nejde totiž o jediný projekt Tiburtina Ensemble; o letošních Velikonocích zazněla v Praze v jeho provedení rekonstrukce svatojiřské liturgické hry Visitatio Sepulchri „Ad monumentum venimus “, která si zaslouží stejnou pozornost nahrávacích studií, jako Flos inter spinas, a nepochybně si získá také stejný počet posluchačů.
Body: 6 z 6 – tip Harmonie
