booklet
Představitel francouzského romantismu, skladatel a pianista Théodore Gouvy není u nás příliš znám. Komponista s ambicemi symfonika byl ve své době uznávaným umělcem opřeným o solidní pianistické základy. Tento nástroj také zaujímá - počítáme-li i transkripce orchestrálních děl - stěžejní část tvorby lotrinského rodáka.
Houslová sonáta op. 61 je naopak u Gouvyho jediná svého druhu. Vědomé či nevědomé reminiscence Beethovenových a Brahmsových skladeb tohoto žánru, které posluchači záhy vytanou na mysli, zde neznamenají nedostatek invence. Třívětou kompozici otvírá sonátové
Allegro v g moll svým rozmáchlým, i když melancholickým a rytmicky rozevlátým tématem. Při variacích ve druhé větě nelze nevzpomenout na Schubertovu melodiku. Houslová i klavírní sazba prozrazuje zkušeného nástrojového praktika. Právě ona slovy těžko definovatelná výrazová oscilace mezi melancholií, sentimentalitou a prostou zpěvností činí z díla žádoucí přírůstek houslového repertoáru. Interpreti
Jean-Pierre Wallez a
Francois-Joël Thiollier si dobře poradili i s poslední větou, která je roztříštěna řadou vsuvek a obsahově zcela protichůdných epizod: přidali něco ironie a cudné sentimentality a výsledný dojem je efektně vylehčený.
Dva cykly Duet op. 34 a op. 50 jsou náladovými obrázky, z nichž si každý hledá svou formu. Lze je přirovnat k Schumannovým Phantasiestücke nebo Dvořákovým Romantickým kusům . Zhruba tříminutové skladbičky nebyly primárně určeny soubornému provádění, a tak odpusťme poněkud jednotvárný dojem, jakým souhrnně zahrány působí.
Vydavatel: rmonia mundi / Classic
Stopáž: 72:45
Nahráli: Francois-Joël Thiollier - klavír, Jean-Pierre Wallez - housle
Body: 4 z 6