neděle, 25. duben 2004

The Toledo Summit

Napsal(a) 

booklet booklet
Britské vokální kvarteto Orlando Consort obrátilo tentokrát svou pozornost k historické události z roku 1502 a připravilo výběr z hudby, která s ní byla nebo mohla být spojena. V uvedeném roce přicestoval burgundský vévoda Filip Sličný se svou ženou Johanou, dcerou španělského krále, do Toleda, aby jako budoucí následník trůnu složil přísahu, a strávil zde celých pět měsíců. Tento panovnický "summit" s sebou přinesl i nezbytné doprovodné akce v podobě hostin, slavností a liturgických obřadů včetně neplánovaného devítidenního truchlení nad smrtí Artura Anglického, taktéž zetě španělského královského páru. Při těchto příležitostech nemohla samozřejmě chybět hudba, na jejíž produkci se podíleli hudebníci jak z hostitelského, tak i pozvaného burgundského dvora.

Na snímku najdeme dvě linie renesanční polyfonie, nizozemskou a španělskou. V té se seznamujeme s autory aragonského (Francisco de Penalosa, Francisco de la Torre, Pedro Díaz) i kastilského dvora (Juan de Anchietta, Alonso de Mondéjar) a toledského chrámu (Pedro de Lagarto). Zvolení skladatelé jsou představeni jako tvůrci duchovní i světské hudby na milostné, lovecké či taneční motivy. Pestrý obrazec nenabízejí interpreti po jednotlivých barvách-tématech, ale hned od začátku je s rozmachem malují v nejrůznějším sledu. S pečlivostí sobě vlastní si pohrávají s výslovností textů (latinsky, francouzsky, španělsky), jejich nuance ale vyjadřují oproti svým jiným nahrávkám jemněji, jako by chtěli zachovat spíše důstojnější ráz prováděné hudby. Přestože se tato hudba provozovala v početnějším obsazení, výhodou čtyřčlenného souboru je možnost sledovat polyfonní předivo v "obnaženější" podobě, v níž posluchač snadněji vysleduje rozdíly mezi komplikovaně vypracovaným nizozemským kontrapunktem a kompozičně o něco jednodušším, nikoli nudnějším, kontrapunktem španělským. Díky této různorodosti má snímek šanci oslovit i ty, kteří by postrádali přítomnost instrumentální složky.

Orlando Consort nepozbývá léty zvukovou kompaktnost a sezpívanost, pro fanoušky tohoto uskupení je důležitá zpráva, že na CD naposledy uslyší Charlese Danielse , který se rozhodl "Orlandy" opustit a zaměřit se víc na vlastní projekty. Souboru se další antologie opět povedla a posluchač může s Orlandem Consort bezpečně spočinout v náručí renesanční hudby, jejíž "ruce" jsou díky těmto umělcům dostatečně pevné.

Vydavatel: Harmonia Mundi / Classic

Stopáž: 74:48

Nahráli: Orlando Consort: Robert Harre-Jones - kontratenor, Charles Daniels, Angus Smith - tenor, Donald Grieg - baryton

Body: 5 z 6

Dina Šnejdarová

Hudbě se věnuje přibližně od svých pěti let. Postupně prošla školením klavír-varhany-cembalo-dirigování-liturgická praxe-základy zpěvu a muzikologie (FF UK), souběžně s tím se řadu let věnovala klasickému baletu pod vedením nezapomenutelné Dagmar Špryslové a krátce též scénickému tanci (Vysokoškolský umělecký soubor, dnes Taneční centrum Praha). Její „hudební mámou“ se stala pedagožka Alena Kuklová, rodačka z Poličky, díky níž neztratila radost z hudby a přibližně v devíti letech objevila tvorbu 20. století, zejména Bohuslava Martinů a Bély Bartóka. Za průnik do hudebně-analytického myšlení vděčí varhanici Miroslavě Svobodové, za překonání obav z improvizace Jitce Chaloupkové (Konzervatoř České Budějovice). V muzikologii se soustředila na hudbu starších období. Pracovala jako zástupkyně šéfredaktora Harmonie, spolupracovnice ČRo Vltava, editorka koncertních programů FOK, knihovnice Hudebního oddělení NK ČR. V současné době se věnuje vzdělávání svých dvou dcer a hudební publicistice (Harmonie, Czech Music Quaterly, FOK, Česká filharmonie, Pražské jaro), provozuje též autorský Dinin nevyvážený blog (dinasnejdar.blogspot.cz). Jejím nej- autorem je již od dětství Johann Sebastian Bach.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.