úterý, 15. červen 2004

The Story of Job

Napsal(a) 

booklet booklet

Chorální zpěvy vycházející z biblické knihy Job jsou na nové desce souboru Schola Hungarica rozděleny podle své liturgické funkce. Tři nokturna nočních modliteb hodinkového officia obsahují antifony, žalmy, čtení a responsoria, jako předěly jsou na nahrávce použity renesanční polyfonní skladby (T. L. Vittoria a R. Parsons). Nokturna předjímá antifona Cum audisset Job a starořímské offertorium Vir erat in terra Hus (Byl muž v zemi Úsu ). Všechny zpěvy pocházejí z maďarského antifonáře z doby kolem roku 1360, pouze offertorium Vir erat se nachází ve starořímském graduálu ze 13. století (pro znalce Vat. lat 5319).

Schola Hungarica tentokrát nejenže přináší zajímavý výběr repertoáru, který navíc kombinuje s renesanční polyfonií (zvlášť příhodné, obáváte-li se, že by na vás dříve či později jednohlasu přece jen bylo moc), ale také oproti předešlému snímku Offertorium podstatně kvalitnější interpretaci. Výrazné zlepšení zaregistrujeme v mužské sekci souboru, jejichž vstupy jsou nyní ve zvuku i barvě kompaktnější a intonačně jistější. Ženská část Scholy je sice pořád ještě o krůček napřed, rozdíl už zde však není tak patrný. Velkým plusem snímku je navození quasi liturgické atmosféry, čemuž napomáhá i zvukově-technické řešení (blíže či vzdáleněji znějící hlasy). Hlasy maďarského souboru jsou vzdušné, ne-sólově lehké a skutečně působí, jako by šlo o jakýsi druh kvalitní klášterní produkce. Díky tomu stačí jen zavřít oči a nechat se s křesťanským jednohlasem přenést o pár století zpět.

Vydavatel: Hungaroton / Panther

Stopáž: 62:32

Nahráli: Schola Hungarica, László Dobszay, Janka Szendrei

Body: 4 z 6

Dina Šnejdarová

Hudbě se věnuje přibližně od svých pěti let. Postupně prošla školením klavír-varhany-cembalo-dirigování-liturgická praxe-základy zpěvu a muzikologie (FF UK), souběžně s tím se řadu let věnovala klasickému baletu pod vedením nezapomenutelné Dagmar Špryslové a krátce též scénickému tanci (Vysokoškolský umělecký soubor, dnes Taneční centrum Praha). Její „hudební mámou“ se stala pedagožka Alena Kuklová, rodačka z Poličky, díky níž neztratila radost z hudby a přibližně v devíti letech objevila tvorbu 20. století, zejména Bohuslava Martinů a Bély Bartóka. Za průnik do hudebně-analytického myšlení vděčí varhanici Miroslavě Svobodové, za překonání obav z improvizace Jitce Chaloupkové (Konzervatoř České Budějovice). V muzikologii se soustředila na hudbu starších období. Pracovala jako zástupkyně šéfredaktora Harmonie, spolupracovnice ČRo Vltava, editorka koncertních programů FOK, knihovnice Hudebního oddělení NK ČR. V současné době se věnuje vzdělávání svých dvou dcer a hudební publicistice (Harmonie, Czech Music Quaterly, FOK, Česká filharmonie, Pražské jaro), provozuje též autorský Dinin nevyvážený blog (dinasnejdar.blogspot.cz). Jejím nej- autorem je již od dětství Johann Sebastian Bach.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.