The Sound and the Fury – Guillaume Faugues – Missa L’homme armé, Missa Vinus vina vinum

David Erler – kontratenor, Klaus Wenk, John Potter – tenor, Thomas E. Bauer, Colin Mason – bas. Text: N, A. Nahráno: live 9. 10. 2009 v kartuziánském kostele v Mauerbachu, Rakousko. Vydáno: 2010. TT: 40:00 + 42:00. DDD. ORF Edition Alte Musik, Paradise Regained – Polyphonie der Renaissance ORF CD 3115.

Dva roky od nahrávky dvou Fauguesových mší, které vycházejí z vícehlasého nápěvu, se vokální soubor The Sound and the Fury k tomuto francouzskému skladateli vrátil a natočil jeho další dvě mše, tentokrát ty, které vycházejí z jednohlasé písně. Guillaume Faugues je jméno, o němž víme z hudební historie jen málo. Tento francouzský skladatel byl činný ve druhé polovině 15. století (mezi lety 1442 a 1471), byl kaplanem a také sbormistrem choralistů v městě Bourges ležícím v samém srdci Francie a zřejmě působil také v Itálii, kde se dochovalo více různých opisů jeho pěti mší. Je to pouze těchto pět skladeb, které od něj známe, za které byl chválen Tinctorisem a které v šedesátých a sedmdesátých letech toho věku hodně kolovaly. Všechny mají jako cantus firmus světskou píseň, umístěnou obvykle tradičně v tenoru. První mše z předkládaného kompaktního disku využívá proslulou válečnou píseň L’homme armé (dokonce přímo ve skladbě citovanou) a druhá veselou pijáckou píseň opěvující účinky vína Vinus vina vinum , obě skladby uplatňují různé kompoziční techniky, střídají metrum, počet hlasů apod. Pětice zpěváků německo-anglického ansámblu Hluk a vřava, který založil tenorista Thomas E. Bauer a který nese neobvyklý název (podle Macbethova monologu a následně třeba Faulknerova románu), natočila Fauguesovy mše v kartuziánském chrámu v dolnorakouském Mauerbachu u Vídně a vydala je jako live snímek v edici staré hudby ORF v řadě zaměřené na renesanční polyfonii Ráj znovunabytý. Nahrávka vyniká plastickým a vyrovnaným vedením hlasů a celkově barevný zvukem (některá místa jsou opravdu fascinující), ale ve mši na L’homme armé ruší tendence ke zvyšování ladění, například v Qui tollis z Gloria, v Crucifixus z Creda. Jde sice o živý záznam, nicméně u nahrávky vydané Rakouským rozhlasem je to překvapivé.

Body: 3 z 6

Sdílet článek: