pondělí, 23. duben 2012

The Prince Consort - Other Love Songs

Napsal(a) 

The Prince Consort - Other Love Songs The Prince Consort - Other Love Songs

(Brahms, Hough)

The Prince Consort, Alisdair Hogarth – klavír, Stephen Hough – klavír, Philip Fowke – klavír. Text: A. Nahráno: 25. – 29. 10. 2010, Potton Hall, Suffolk. Vydáno: 2011. TT: 62:55. DSD. 1 CD Linn CKD 382.

Šestičlenný anglický vokální soubor The Prince Consort přichází na trh se svým druhým albem. Všichni členové ansámblu studovali na Royal College of Music, která sídlí na Prince Consort Road; odtud také název souboru (prince consort je formální titul manžela královny). Všichni členové souboru mají vlastní kariéru. Sopranistka Anna Leese má za sebou role v Royal Opera House Covent Garden, mezzosopranistka Jennifer Johnston se objevila na festivalu v Salcburku, kontratenor Tim Mead debutoval například v Glyndebourne v titulní roli Händelova Caesara, barytonista Jacques Imbrailo na téže scéně zpíval titulní roli v Brittenově Billym Budovi. Stálým partnerem souboru je klavírista Alisdair Hogarth ; v Brahmsových písních, jejichž doprovod je určen čtyřručnímu klavíru, se k Hogharthovi připojil klavírista Philip Fowke . První album The Prince Consort bylo vydáno roku 2009 (s písněmi amerického skladatele Neda Rorema). V dramaturgii svého druhého alba soubor spojil čtyřhlasé písně (sbory) Johannesa Brahmse s novým skladbami skladatele Stephena Hougha (1961), komponovanými speciálně pro soubor; Hough také spolu s Alisdairem Hogarthem své písně doprovází. Postavit romantického Brahmse vedle novinek může na první pohled vypadat odvážně, výsledek však ukazuje, že hranice staletí ani stylů nic neznamenají. V Brahmsových dvou cyklech se nezapře charakter lidových písní, odpovídající textovým předlohám Georga Friedricha Daumera. Houghovy písně na texty Clauda Mc Kaye, Juliana Norwiche, Langstona Hughese, Laurence Hopeho aj., komponované s vědomím, že budou tvořit doplněk k Brahmsovi, jsou o jiných podobách lásky. Střídají sólové písně s ansámblem, prozrazují tradici anglického hudebního divadla sullivanovského typu, jsou inspirovány kabaretem i dalšími prvky a technikami, které mezitím dějiny hudby vstřebaly, zachovávají si přitom osobitost. Orámování Houghových písní dvěma Brahmsovými cykly byl šťastný nápad. Interpretace vokalistů v Brahmsovi je jedinečná, po plochosti, která leckdy interpretaci čtyřzpěvů hrozí, ani stopy, a v Houghových písních mohli jednotliví členové projevit své individuality. Připojeny jsou texty písní (Brahms v originále a anglicky).

Body: 4 z 6

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.